Čtvrtek 21. února 2002

předcházející

O Žižkově, Střešovicích a Haškově domě

Zdeněk Lukeš

V neděli svítilo krásně sluníčko a bylo téměř dubnové počasí. S manželkou se občas vypravíme na poněkud netypickou procházku - nejdeme ani do parku, ani do centra Prahy, ale místo toho zajedeme někam dál a projdeme si městskou čtvrť, kde jsme už dlouho nebyli.

Tentokrát jsme se vypravili na starý Žižkov. Procházeli jsme ulice a uličky kolem kostela sv. Prokopa, tedy právě oblast, která měla být podle plánů totalitních institucí totálně srovnána se zemí a nahrazena paneláky. Což se i stalo - naštěstí jen na jednom místě. Kapek i Štěpán (pro mladší posluchače - bývalí městští tajemníci KSČ) kdysi hřímali, že staré žižkovské domy jsou nedůstojné, a proto musí zmizet.

Uplynulo pár let a nic nedůstojného na Žižkově není. Naopak, přibylo opravených domů, na chodníky se pomalu vrací stará žulová dlažba a především - Žižkov si udržel svou neopakovatelnou atmosféru rázovité čtvrti. Dokonce se objevilo pár nových hospod s drsně přiléhavými názvy. Z otevřených oken domů vyplazovaly jazyky peřiny, na pavlačích se sušilo prádlo a všude voněl nedělní oběd. A nezbytnou kulisu dotvářel řev z fotbalového stadionku Viktorie Žižkov, která mimochodem vede ligu.

Nedělní žižkovská idyla je dalším důkazem, že staré pražské čtvrti i jednotlivé domy rozhodně stojí zato chránit. Ostatně i tady vznikl agilní spolek starousedlíků, podobně jako v Břevnově nebo ve starých Střešovicích, kde působí Medáci.

Ti se před pěti lety ujali tří opuštěných domků a vytvořili tu místní kulturní centrum s řadou bezvadných programů. Teď jim obvodní úřad hrozí vystěhováním. Pravda, Medáci začali jako squatteři, ale svými činy mnohonásobně dokázali, že jsou na správném místě a dovedou se o domky dobře postarat. Snad tedy dojde k rozumné dohodě.

I Starým Střešovicím totiž hrozí ztráta atmosféry a postupný zánik - tehdy, když chaloupky nahradí zbytnělé penziony jak z reklamních brožur. Pár jich tu už je.

Čas nejde samozřejmě zastavit a i v Praze budou vznikat nové stavby. Jde o to, aby byly kvalitní a aby se nestavěly tam, kam nepatří. Před nedávnem jsem třeba viděl dost šílený projekt na novostavbu hotelu, který má vyrůst na místě, kde dnes v novoměstské Školské ulici stojí krásný klasicistní dům. Mimochodem se v něm kdysi narodil Jaroslav Hašek. Chytrý investor by toho dokázal dokonale využít: co může být atraktivnějšího, než hotel v autentickém prostředí, kde žil světoznámý autor. Bohužel asi nemáme jen chytré investory…