Pátek 15. března 2002

předcházející

Neprůhledný konstrukt záměru

Leo Pavlát

"Národní jazyk je neopakovatelným zrcadlem kosmu a nenahraditelným nástrojem, jímž se jedinci národa a jimi národ sám promítají do kosmu," pravil Pavel Eisner roku 1946 ve své oslavě českého jazyka "Chrám i tvrz".

"Nebude však promítání jako promítání," dodal. "Nestačí …. vypracovaná individuálnost jazyka; bude třeba, aby jedinečné projevové prostředky promítaly jedinečné obsahy psychické a duševní."

Nezbývá než přisvědčit. Jazyk, který užíváme, nejzřetelněji vyjadřuje stav naší mysli a ducha. Pokleslý duch používá pokleslý jazyk, což se nekryje se spisovností řeči či mírou užití slangu či argotu.

Za komunismu byly v módě metafory: Nerozborná jednota. Planoucí srdce pionýrů. Krví zpečetěný bratrský svazek. Oč vzletnější spojení, o to falešnější obsah. Krkolomné představy se rovnaly do potvorných definic: Milice - železná pěst dělnické třídy. Komunistická strana - záštita rozkvětu. Veřejný život zaneřádily metaforické slogany na způsob "Sovětský svaz - mírová hráz".

Ta doba je pryč, ale nově nabytá svoboda ducha jazyk příliš neobrodila, byť po někdejší ideologii v něm již mnoho nezbylo. Proč si to myslím?

	Za komunismu byly v módě metafory: Nerozborná jednota. Planoucí srdce pionýrů. Krví zpečetěný bratrský svazek. Oč vzletnější spojení, o to falešnější obsah.

Zúčastnil jsem se nedávno porady na jednom ministerstvu. Mělo se diskutovat o dlouho připravovaném záměru velkého veřejného dosahu, a proto se v Praze sešlo několik desítek lidí z celé republiky: ministerští úředníci, odborníci, zástupci státní správy. Ti všichni předem napsali své připomínky a nyní chtěli slyšet, jak s nimi ministerstvo naloží.

Jako člověk, který není zvyklý se podobných porad účastnit, jsem ale zakrátko pocítil téměř nevolnost. Slova, jimž jsem naslouchal, se totiž co chvíli měnila v mučící nástroje.

"Je třeba rozporovat problém neujasněnosti," pravil kdosi. "Vyprodukovat konsensuální postoj," mínil někdo jiný. "Metodika se bude dolaďovat, abychom vybředli z dětských nemocí," pravil další diskutér.

Věřte mi, tak to bylo. V gestu protestu jsem si začal tyto a podobné výroky zapisovat. Doma čtu a nevěřím, co lze pronést: "Tento pohled probíhá celým dokumentem"… "Chápu apel na udržení kvality výstupů"…. "Nezbytná opatření by se neměla upozaďovat"… "Nutno popsat mechanismus toků podpůrných aktivit…."

	Seznam jazykových zhovadilostí však ještě není úplný: "Neprůhledný konstrukt záměru"…. "Rozpohybovat strukturu"... "Ufinancovat v horizontu tří roků"… "Poslat představu kuloárně mailem"… "Na závěr bude vygenerováno stanovisko"…

Seznam jazykových zhovadilostí však ještě není úplný: "Neprůhledný konstrukt záměru"…. "Rozpohybovat strukturu."…. "Ufinancovat v horizontu tří roků"… "Poslat představu kuloárně mailem"… "Záměr obsahuje vysoce překračující návrhy"… "Na závěr bude vygenerováno stanovisko"… "Je příležitost rozetnout začarovaný kruh."

Ano, tak to bylo. A kdeže se takto hovořilo? V zrcadlovém sále ministerstva školství nad textem "Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy v České republice".

Dobře, že milovník češtiny Pavel Eisner, jehož óda na krásu českého jazyka zdobí učebnice našich dětí, už o tom nic neví. Na druhé straně, utěšuji se, možná není třeba si hned zoufat. Vždyť pokud mohu soudit, učitelé tvořili na té poradě menšinu.