Pátek 3. května 2002

předcházející

Kotrmelce české politiky

Ondřej Neff

Miloš Zeman se rozloučil s českou politikou projevem ve sněmovně. Projev byl napsán tak, aby vzbudil pozornost. Záměr se vydařil, i když ne stoprocentně. Zeman řekl, že nejpitomější tvor na světě je český novinář. Sršni podrážděně zabzučeli - i já jsem zabzučel. Pak řekl, že společnosti hrozí mediokracie, tedy nadvláda neschopných novinářů v nájmu neschopných politiků. Sršni zabzučeli - i já jsem zabzučel.

Pak ale tam jmenovitě napadl šéfkomentátora Mladé fronty Dnes Martina Komárka a citoval tři neobyčejně hnusné pasáže z jeho článků z bývalého režimu. A vida - nikdo se neozval. Nikdo si nedal práci, aby ověřil, jestli Zeman cituje přesně anebo zda zase někde od někoho něco slyšel. Přiznám, že taky nepůjdu do archívu zkoumat, co vlastně ten Komárek napsal. Asi je to projev profesní solidarity nás, neschopných českých novinářů. Což je u nás normální.

Dovolte mi přejít k něčemu pozitivnímu - ke smyslu pro humor. Jak známo, v týdeníku Reflex už po mnoho let vychází týden co týden kreslený seriál Zelený Raoul. Nedávno skončilo soudní řízení a soud dal více méně zapravdu ministrovi Březinovi. Ten žaloval týdeník Respekt kvůli hanbatým obrázkům v Zeleném Raoulovi a více méně se žalobou uspěl. Což je taky u nás více méně normální.

Co následovalo ale není normální. Ministr kultury Pavel Dostál, tedy vládní kolega dotyčného Březiny, osobně volal kreslíři Štěpánovi Marešovi a nabídl mu výstavu v prostorách parlamentu! Mareš se musel v tu chvíli cítit jak v Jiříkově vidění, či spíš Jiříkově slyšení, protože šlo o telefonát. Nejen to. Výstava se v prostorách parlamentu uskutečnila a Marešovy mnohdy šílené obrázky tam dodnes visí.

	Smysl pro humor u politiků - to je přece úsvit inteligence, něco jako červánky. A to člověku dodává v čase předvolebním optimismu.

A nejen to na druhou až na třetí: vernisáže se zúčastnil Václav Klaus. Týž Klaus, který na Marešových obrázcích je bezpočtukrát zpodobněn v situacích neméně choulostivých, jako byla ta, která popudila mladistvého playboye Březinu, toho času stále ještě ministra.

Podobně sportovně se zachoval i Miloš Zeman. Na závěr poslední novácké Sedmičce mu moderátorka Jana Bobošíková předala Marešův dárek - byla to samozřejmě kresba. Znázorňuje kreslíře Mareše, jak klečí před zjevně opilým a řekněme zdvořile neupraveným Zemanem a prosí ho, aby neodcházel z politiky, protože takové - písk, písk - se dobře kreslí, a koho by Mareš urážel, kdyby Zeman opravdu odešel?

Řeknete - maličkost. Mysí si však, že to není maličkost. Smysl pro humor u politiků - to je přece úsvit inteligence, něco jako červánky. A to člověku dodává v čase předvolebním optimismu.