Muž, který byl symbolem listopadového převratu a spolu s Klausem a Zemanem taky hlavním tvůrcem polistopadové dekády, odešel k poslednímu lednu bez velkých řečí.

Jeho žena mu ale na cestu připravila bombastickou oslavu v Národním divadle, na níž se objevily snad všechny postavy českého před- i polistopadového zábavního průmyslu. Některé projevy lásky byly tak emotivní, že se posluchač chvílemi musel štípat do ruky, zda se mu to nezdá.

Za všechny aspoň slova herečky Květy Fialové: „Když jsem uviděla Vašíka, řekla jsem: Jé, to je bílá ovečka. Měla jsem pravdu: beránek boží, který snímá hříchy světa. Beránek boží, který snímal hříchy naší země.“

Václav Havel se dnes angažuje v aktivitách proti potlačování lidských práv, například na Castrově Kubě.

Veřejně příliš nevystupuje, avšak ještě na samém konci své prezidentské dráhy dost zásadně ovlivnil domácí politiku i mezinárodní pozici České republiky: a to svým postojem k hlavní události loňského roku - k válce v Iráku.