Sobota 3. listopadu 2001

předcházející

Připravil Adam Drda

Staronový ředitel ČT

Česká televize má od středy staronového ředitele Jiřího Balvína. Ještě někdy v únoru převládal mezi politiky i novináři názor, že volba definitivního šéfa dá televizi stabilitu a zažehná krizi, ale dnes to tak nevypadá: Z řad televizních zaměstnanců se ozývají nespokojené komentáře, říkané většinou po straně a mimo mikrofon - z řad ČSSD a ODS vyzařuje souhlas - a čtyřkoalice zuří. Z tohoto "rozložení pocitů" - a koneckonců i z resignace faráře Svatopluka Karáska na členství v televizní radě - vysvítá dost jasný obraz "ticha před bouří".

Výhrady a chyby

Jiří Balvín zatím jako "prozatímní hlava" nemohl v televizi nic moc dělat, je ale veřejným tajemstvím, že se dostal do sporu s několika klíčovými postavami zimní stávky. Do vedoucí funkce ve zpravodajství pak dosadil Zbyňka Honyse, kterého redaktoři nechtějí. Ne, že by měli právo o svých nadřízených rozhodovat, ale jejich argumenty - například poukaz na Honysovu prokomunistickou minulost - nejsou tak docela iracionální.

A podobně nelze přejít mlčením výhrady k Balvínově jednání v záležitosti ředitele brněnského studia Zdeňka Drahoše, který čelí vážnému obvinění, že zneužíval svou funkci.

	Ředitel Balvín má teď před sebou úkol provést v ČT hospodářskou rekonstrukci a udělat z postsocialistického podniku moderní firmu. Třeba se mu ten úkol bude dařit, ale jisté je, že se to neobejde bez propouštění a bez střetů s odbory.

Současně je třeba říct, že redaktoři televize se dopouštějí množství profesních chyb, takže si nemohou na nové vedení moc vyskakovat - ať už jde o občasné krátké "investigativní" dokumenty, z nichž čiší nechuť k určitým politickým personám nebo o zásadní příspěvky, z nichž se posléze vyklube bublina - jako tomu bylo u reportáže z britských kontrol na ruzyňském letišti.

Ředitel Balvín má teď před sebou úkol provést v ČT hospodářskou rekonstrukci a udělat z postsocialistického podniku moderní firmu. Třeba se mu ten úkol bude dařit, ale jisté je, že se to neobejde bez propouštění a bez střetů s odbory, takže o "pohnuté události" nebude nouze. Redaktoři i odboráři jsou nicméně v dost velké "strategické" nevýhodě - mají nového ředitele, řádně zvoleného novou radou a jejich případné oprávněné protesty tudíž budou působit nedůvěryhodně.

Neprůhledné chování Rady ČT

Jak už upozorňovalo několik komentátorů, Rada České televize se při volbě nechovala zrovna transparentně: Nikdo z deseti členů, kteří dali Balvínovi hlas, se nenamáhal zdůvodnit své rozhodnutí, nepokoušel se svého kandidáta před veřejností obhájit.

Svatopluk Karásek, který po volbě odstoupil, zase bohužel přesně nevysvětlil, co ho k tomu vedlo. Jeho demisi navíc provází velká pochybnost, jestli by nebylo statečnější zůstat a případným nesrovnalostem v jednání rady čelit - alespoň informováním novinářů.

Reakce na prezidentův projev

Další důležitou událostí minulého týdne byl prezidentův projev k výročí 28. října, respektive reakce politiků, které se po něm dostavily.

Václav Havel si zvolil zásadní téma „vyrovnání se s totalitní minulostí". V Česku je tato otázka i po dvanácti letech aktuální: Soudy s komunistickými zločinci se vlečou nebo končí do ztracena, různí staří kádři se s pomocí ČSSD vracejí do vysokých funkcí a hlavně se zdá, že většině českého obyvatelstva to vůbec nevadí, spíš naopak - je nezvykle smířlivá.

Kdyby se tedy kritický pohled na komunismus měl prosazovat jen kvůli spravedlnosti vůči těm, kteří s totalitní moci nekolaborovali a kteří byli pronásledováni, má smysl se o to snažit.

Havlův podíl na smířlivé situaci

Prezident se bohužel dopustil v projevu minimálně dvou problematických věcí: Za prvé ve své tvrdé řeči nereflektoval, že na současném smířlivém vnímání komunismu má významný podíl. Kdybychom o české politice nic nevěděli, mohlo by se s četby projevu dokonce zdát, že Havel stál po roce 1989 mimo praktickou politiku, že byl pouze její nezávislý pozorovatel a nikoli jeden z jejích hlavních aktérů. Za druhé si Havel neodpustil útok na věčného rivala Václava Klause, jako by právě a výhradně jeho politický svět představoval pokračování totality jinými prostředky.

	Prezident se bohužel dopustil projevu minimálně dvou problematických věcí: Za prvé ve své tvrdé řeči nereflektoval, že na současném smířlivém vnímání komunismu má významný podíl. Za druhé si Havel neodpustil útok na věčného rivala Václava Klause.

Výsledek prezidentových „kroků stranou" byl zcela evidentní: O vyrovnání s minulostí se po projevu téměř nemluvilo a došlo k tradiční slovní střelbě, která je pro českou politiku příznačná a jejíž jediný smysl je urazit politického protivníka. A tak členové ODS mluvili o „chřadnoucím monarchovi", o tom, že je jímá „smutek a žal" nebo o tom, že projev „se nevztahoval k ničemu, co by se nějak dotýkalo občanů této země". Smutné.

Na argumentu ODS, že by prezident neměl využívat státních svátků k tomu, aby polemizoval se svými protivníky nicméně něco je: má k tomu přece stovky jiných příležitostí.

Pokud jde o poznávání minulosti, je tu ale přecejenom jedna dobrá zpráva: Poslanecká sněmovna v prvním čtení přes protesty sociálních demokratů a komunistů ve čtvrtek schválila senátní návrh novely zákona, který by měl v dosud nebývalé míře zpřístupnit svazky Státní bezpečnosti. Po dvanácti letech se skoro chce říct: Konečně! A ještě špatná zpráva, aby optimismu nebylo příliš: Bývalý velitel komunistického lágru Vojna Jaroslav Duba, který čelí obžalobě ze dvou trestných činů - zneužití pravomoci a ublížení na zdraví - měl být brzy souzen, ale nebude. Policii se ani po měsíci nepodařilo vypátrat, kde se devětasedmdesátiletý důchodce přesně nachází, zjistila pouze, že je v některých tuzemských lázních...

Praha očekává hodnotící zprávu EK

Třináctého listopadu by měla být zveřejněna pravidelná zpráva, v níž Evropská komise hodnotí státy, ucházející se o členství v Evropské unii. Všeobecně se předpokládá, že Česká republika bude hodnocena velmi pozitivně.

Vevlyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian se nicméně nechal slyšet, že zazní i výhrady. Například vůči příliš vysokému státnímu dluhu a vůči neprůhlednému zadávání státních zakázek.

	Velvyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian se nechal slyšet, že zazní i výhrady. Například vůči příliš vysokému státnímu dluhu a vůči neprůhlednému zadávání státních zakázek.

Stěhování redakce Svobodné Evropy ?

Debaty o možném odsunutí redakce Svobodné Evropy z centra města se v příštím týdnu zřejmě dostanou do "horké fáze". Předseda parlamentu a ODS Václav Klaus jednal ve čtvrtek s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem a požádal ho, aby pomohl odstranit překážky, které přestěhování rádia stojí v cestě. Ve stejný den navrhl zahraniční výbor Sněmovny representantů amerického kongresu, aby bylo zřízeno Radio Svobodný Afghánistán a působilo v Praze, pod hlavičkou RFE.

Návrh má údajně v Kongresu velkou podporu a pokud bude definitivně přijat, dostane myšlenka na přesun redakce Svobodné Evropy z centra jakýsi racionální důvod - hrozba teroristického útoku se stane o něco pravděpodobnější. Česká politická representace by ale neměla na Spojené státy kvůli stěhování příliš tlačit - vláda se jednoznačně připojila k operacím proti terorismu, slíbila, že se jí nerozklepou kolena a teď má příležitost prakticky projevit solidaritu se Spojenými státy.