Sobota 26. ledna 2002

předcházející

Připravil Adam Drda

Výroky premiéra Miloše Zemana

O nejdůležitější události minulého týdne se postaral český premiér Miloš Zeman. Jak známo, poskytl rozhovor časopisu Profil, v němž nepřímo, ale velmi jasně označil rakouské signatáře protitemelínské petice za "idioty", připoměl Rakousku jeho hnědou minulost - a šedou eminenci vládní strany Svobodných - Jörga Haidera - nazval pronacistickým politikem.

Zeman se pustil i do sudetských Němců: řekl, že byli "pátou kolonou Adolfa Hitlera", že se vůči Československu dopustili vlastizrady a že za vlastizradu se popravovalo, takže vyhnání bylo vpodstatě mírný trest.

Zemětřesení ve vztazích s Vídní

Zemanovy výroky způsobily menší zemětřesení ve vztazích Prahy a Vídně, ale dolehly i do Německa, kde je odsoudily všechny parlamentní strany.

Je skutečně těžké určit, jakou zahraničně-politickou linii Miloš Zeman vlastně sleduje: Zlí jazykové tvrdí, že od té doby, co se vzdal funkce šéfa ČSSD a oznámil, že po volbách 2002 definitivně odejde z politiky, tedy že od té doby je naprosto nevyzpytatelný a chová se jako neřízená střela.

A skutečně to tak vypadá - česká diplomacie vyvinula v posledním roce nemalé úsilí, aby se kontakty s Rakouskem dostaly na jakž takž přijatelnou úroveň. Zeman pak vystoupí, řekně pár zbytečných provokativních vět a snahy ministerstva zahraníčí tím vrhne o několik měsíců zpátky.

Ostatní členové vlády k tomu víceméně mlčí, maximálně se uchýlí k prohlášení, že premiérovy výroky jsou víceméně pravdivé, jen by se možná nemusely říkat zrovna teď a tak nahlas.

Trefný Klaus

Jenomže problém je, že takové výroky na adresu občanů jiného státu by z úst českého předsedy vlády neměly padat vůbec. Dost trefně to tentokrát vystihl šéf ODS Václav Klaus: označil Zemanovo počínání za "mimořádně nešťastné" a řekl, že "siláckou politikou tohoto typu nemůžeme vydělat vůbec nic". A ještě dodal: "Doma jsme si na Zemanovo vyjadřování navykli, v zahraničí jsou překvapeni, a tak narazila kosa na kámen."

Škoda, že Klaus neprojevuje podobnou nechuť k siláckým postojům, když někde mluví o Evropské unii. Ale pravda je, že on nikomu nenadává.

V Rakousku Zemanova slova rozčílila vládu, opozici i prezidenta Tomase Klestila, který si po telefonu rozhořčeně stěžoval Václavu Havlovi.

Petice proti Temelínu úspěšná

Petici proti Temelínu, kterou zorganizovala populistická strana Svobodných, nakonec podepsal necelý milión Rakušanů, což je v přepočtu skoro 16 procent voličů.

Dokumentem, který žádá zabokování vstupu České republiky do Evropské unie, pokud Praha neodstaví Temelínskou elektrárnu, se teď musí zabývat rakouský parlament.

	Počet podpisů je velmi vysoký a podle komentátorů se o to nejvíc zasloužila podpůrná kampaň nejčtenějšího listu Neue Kronen Zeitung.

Počet podpisů je velmi vysoký a podle komentátorů se o to nejvíc zasloužila podpůrná kampaň nejčtenějšího listu Neue Kronen Zeitung.

Současně je dost pravděpodobné, že nezanedbatelnou skupinu signatářů zajistil svými výroky i Miloš Zeman.

Nejednotný postoj politiků

Rakouští lidovci i sociální demokraté požadavek petice odmítají a všecho nasvědčuje tomu, že ho budou odmítat i nadále: Dílem proto, že ho považují za absurdní, dílem kvůli tomu, že Evropská unie ho nepodpoří a kdyby ho Vídeň oficiálně vznesla, přivolala by na sebe citelný hněv Bruselu.

Teď se ale rakouským politikům bude daleko hůř čelit útokům Svobodných, jimž dal Zeman do ruky několik důležitých zbraní. Zbývá jim snad jediný argument: Poukazovat na to, že český premiér stráví ve funkci už jen pár měsíců.

Zároveň nelze přehlížet, že navzdory české temelínské aroganci si lidovci kancléře Wolfganga Schussela mohou za problémy s peticí tak trochu sami: Spojili se s populisty a teď je nedovedou udržet na uzdě. Je to dost vysoká cena za premiérský post a pár ministerských křesel.

Výhrady Německa

Německých politiků se dotkly zejména ty pasáže Zemanova rozhovoru, v nich se český premiér navezl do sudetských Němců. Mnozí vyhnanci se mohou právem cítit uraženi: když v roce 1938 hlasovala sudetoněmecká většina pro řádně registrovanou, byť ničemnou stranu Konrada Henleina, dopouštěla se tím amorální hlouposti, ale to ještě není trestný čin vlastizrady. A i kdyby byl, musel by o tom rozhodnout soud a nikoli politici.

Mezi vyhnanými Němci byla navíc spousta dětí, které nevolily nikoho a přesto je československý stát okradl o dědictví po rodičích. Byli mezi nimi také sociální demokraté, kteří se nejdřív stali obětí nacistů a poté českých národních socialistů.

Bavorský premiér, tradiční zastánce vyhnanců a křesťansko demokratický kandidát na úřad kancléře Edmund Stoiber žádá po Miloši Zemanovi omluvu.

Stále živá minulost

Současný spolkový kancléř Gerhard Schröder zjevně tuší, že by se omluvy nedočkal - přehrál tedy záležitost na svého ministra zahraničí, podle tisku naznačil, že možná zruší plánovanou návštěvu Prahy a pravděpodobně čeká, že problém přebijí daleko závažnější předvolební témata.

Je zajímavé sledovat, jak diskutabilně funguje slavná česko-německá deklarace z roku 1997. Především se ukazuje, že žádný dokument nemůže zamést minulost pod koberec.

Dokud nebudou otázky poválečného odsunu Němců podrobeny veřejné a politické diskusi, které se zúčastní i sudetští Němci, bude v české politice panovat jakýsi falešný koncensus, který politici z jiných států včetně Německa nesdílejí.

Minulost tak bude i nadále zatěžovat budoucnost, i kdyby deklarace stokrát konstatovala opak.

Respekt k ruským zájmům

Mezi země, s nimiž má Česká republika naopak skvělé vztahy, patří Rusko. V uplynulém týdnu jej navštívil ministr zahraničí Jan Kavan a vyslechl nabádání svého ruského kolegy Alexandra Ivanova, aby Praha s Moskvou "koordinovala investice" a "respektovala ruské zájmy v privatizaci strojírenských a energetických firem".

Je to zvláštní: Asi nikdo nedokáže vysvětlit, proč by Praha měla ruské zájmy respektovat? Může se o nich, pravda, jednat, ale suverénní stát se má rozhodovat podle toho, co je dobré pro něj.

	Asi nikdo nedokáže vysvětlit, proč by Praha měla ruské zájmy respektovat ?

Politolog Bohumil Doležal v této souvislosti napsal: "Pan ministr Ivanov je o dvacet let pozadu za dějinami."

Současně se prý nejednalo o tom, že by došlo k odtajnění smluv, týkajících se splacení ruského dluhu České republice přes firmu Falcon. Jan Kavan to zdůvodnil tím, že nemá smysl jednání otevírat, protože Rusko nemá na zveřejnění smluv zájem.

Jenomže zájem má většina české politické scény a tu Jan Kavan přece representuje.

NOVA do roku 2017

A na závěr zbývá zaznamenat dvě důležité české události: Za prvé: Tzv. velká vysílací rada prodloužila licenci televizi NOVA do roku 2017.

Ředitel Novy Vladimír Železný oznámil, že se rozhodl prodat svůj podíl ve splečnosti CET21, která vlastní licenci na vysílání, společnosti MEF Holding, která už má v CET21 největší podíl a teď by chtěla získat nadpoloviční většinu.

Železný by měl za podíl dostat třiatřicet miliónů dolarů, přičemž většinu těchto peněz by použil na zaplacení dluhu vůči svým bývalým americkým partnerům. Háček je jen v tom, že tito partneři musí s celou transakcí souhlasit a odvolat exekuci na Železného podíl.

Navržená transakce znamená, že Vladimír Železný náhle uznal, že Američané vůči němu vznášejí nároky oprávněně. Kdyby byl odbchod dotažen do konce - což musí schválit vysílací rada - dostane se licence na výsílání NOVy do zcela jiných rukou, než kterým ji před lety český stát přidělil.

Kauza Respekt bez trestních oznámení

A druhá událost: Čeští policisté dali do šuplíku slavné trestní oznámení, které podala česká vláda na týdeník Respekt, jehož šéfredaktor Petr Holub napsal o "korupčním chování" ministrů.

Současně odložili i kontraoznámení, které sepsal Petr Holub, silně znepokojený slovy Miloše Zemana, který chtěl žalobami zajistit, "aby Respekt konečně zanikl". Policisté dospěli k názoru, že v této kauze neexistuje - ani na jedné straně - podezření ze spáchání trestného činu.

Holub už oznámil, že je nespokojen a podnikne další kroky. Ale co ministři? Pustí se teď do obhajoby vlastní cti prostřednictvím vleklého občanskoprávního sporu?