Sobota 8. června 2002

předcházející

Připravil Adam Drda

Vstříc volebním urnám

Česká předvolební kampaň vrcholí a a vypadá to, že už se do příštího víkendu Češi nedočkají žádného zásadního překvapení. Koalice lidovců a unionistů čím dál silněji ujišťuje veřejnost, že "dá věci do pořádku", přičemž "začala u sebe", sociální demokracie zase hlásá, že vyvedla zemi z krize a v jednom kuse "myslí na lidi". A ODS vyčerpala témata dekády a v zaběhaném stylu, jehož ústředním tématem je varování před různými levičáky a nepřáteli národních zájmů, kráčí "vstříc novému osudu".

Atmosféru oživují televizní spoty všech kandidujících stran, často připomínající parodické aktovky divadla Sklep: Kdo aspoň jednou viděl někdejšího bosse normalizačního popu Petra Haniga, kterak zpívá v reklamě na svou Stranu zdravého rozumu, asi ví, o čem je řeč.

Zmírnění předvolební rétoriky

Zásluhou Václava Havla nicméně nepatrně zeslábl dojem, že české volby plně ovládly nacionalistické slogany. Prezident se několikrát, naposledy při příležitosti středeční zdvořilostní návštěvy svého německého protějšku Johannese Raua, vyslovil proti necitlivým politickým výrokům o poválečném vyhnání Němců a dodal také:

	Zásluhou Václava Havla nicméně nepatrně zeslábl dojem, že české volby plně ovládly nacionalistické slogany. Prezident se několikrát vyslovil proti necitlivým politickým výrokům o poválečném vyhnání Němců.

"Nepodléhejme myšlenkovým stereotypům. Nedělejme z vlastního historického počínání nedotknutelnou svátost".

Škoda jen, že Havel takto nemluvil o pár týdnů dřív, v době, kdy se kolem parlamentního prohlášení o nedotknutelnosti Benešových dekretů budovala umělá politická národní fronta.

Odhady výsledků

Jak volby dopadnou, je samozřejmě ve hvězdách. Průzkumy preferencí od různých agentur se tradičně rozcházejí a dobře je to vidět třeba u komunistů. Společnost TNS Factum jim podle posledních zpráv dává 18 procent, agentura STEM 14 procent a firma CVVM 10 procent preferencí.

S ostatními stranami je to podobné, sociologové se shodují pouze v pořadí: ODS a ČSSD se poperou o vítězství, Koalice s komunisty o třetí místo, přičemž komunisté skončí spíše až čtvrtí.

Pokud jde o možnosti povolební spolupráce, ani tady nelze bez kříšťálové koule učinit smysluplný odhad: všechny strany vědí, že si kvůli nejasným výsledkům nesmějí zavřít žádné dveře, takže setrávají u zásady "každý může jít s každým". Politici čile dojednávají s protivníky různé povolební varianty a stejně čile to popírají před novináři.

Špidla nechce Klause

Přesto se v posledním týdnu objevilo několik drobných novinek. Například v Koalici zřetelně sílí tendence spolupracovat se sociální demokrací.

Dříve se k takovému řešení klonilo jen vedení KDU-ČSL, ale zakladatel Unie svobody a místopředseda Senátu Jan Ruml před pár dny prohlásil, že je třeba rozhodovat se podle politických priorit. A jelikož prioritou Koalice je vstup do Evropské unie, věří Ruml, podobně jako mnozí jeho kolegové, spíš sociálním demokratům než euroskeptikům z ODS. Proto by po volbách s levicí spolupracoval ve vládě.

Představitelé ČSSD, předseda Vladimír Špidla i premiér a nepsaný "druhý šéf" Miloš Zeman, často říkají, že by nejraději udrželi menšinový kabinet. Zeman považuje za osvědčenou opoziční smlouvu, Špidla by hledal podporu vždy u různých stran podle momentální situace.

Loudavý Zeman

Ale právě Špidlova idea je zřejmě obtížně proveditelná, už proto, že by se asi musel často opírat o komunisty. Proto mezi vůdci ČSSD panuje dost zásadní rozpor: Špidlovi je jako spojenec zjevně bližší Koalice, zejména lidovci, a upřímně si nepřeje mít cokoli společného s Václavem Klausem.

	Přestože je Zeman politikem na odchodu do penze a řešení povolebních stranických záležitostí mu nepřísluší, vypadá to chvílemi, jakoby se snažil postavit Špidlovi mantinely.

U Zemana je tomu přesně naopak. A přestože je politikem na odchodu do penze a řešení povolebních stranických záležitostí mu nepřísluší, vypadá to chvílemi, jakoby se snažil postavit Špidlovi mantinely.

Minulý týden se to ukázalo hned dvakrát. Nejdřív Zeman urazil Rumla, který sociálním demokratům podal ruku. Podle premiéra prý Koalici není co věřit, protože soustavně porušuje dohody a Ruml navíc v politice "smrdí".

A další příklad: televizní diskuse Vladimíra Špidly s Václavem Klausem většinou ukáží naprostý nesoulad mezi těmito dvěma muži, proto se Zeman zřejmě rozhodl neponechat nic náhodě a do posledního předvolebního diskusního pořadu v ČT se s Klausem, s nímž si v diskusích zpravidla notuje, vypravil osobně.

Jeden český komentátor o tom napsal: "Zeman se loudá z politiky jako stižený podagrou... Zeman odcházející je Zeman zůstávající, alespoň v mocenských hrátkách uvnitř vlastní strany."

Voyeurské záchvaty

Česká předvolební kampaň se zřejmě nemůže obejít ani bez vyslovených špinavostí. Jakýsi aktivní tvor rozesílal elektronickou poštou do médií spisek, v němž upozorňuje na údajně neurovnaný soukromý život předsedkyně Unie Svobody Hany Marvanové.

Neznámý denunciant je poetická duše, Marvanovou prý líčí podle ukázek z českých deníku jako "bezskurpulózní dračici, která cynicky ničí své milence". Šéfka unie tedy má být něco jako Lukrecia Borgia.

Nemá smysl spekulovat o tom, zda taková udavačská akce pomůže nějaké straně nebo jestli jiné uškodí. Stačí si vzpomenout na osud operace Olovo, která měla zdiskreditovat Petru Buzkovou, ale díky inteligenci české veřejnosti a fízlovsko-slabomyslnému provedení se obrátila proti těm, kdo ji rozběhli.

Radostné šíření hanopisu

Na případu s Marvanovou jsou nicméně zajímavé okolnosti a reakce některých lidí. Především se zjistilo, že hanopisy byly rozesílány z počítačů veřejnoprávního Českého rozhlasu, k nimž mají přístup pouze zaměstnanci a externí spolupracovníci - údajně šlo o redakci českého vysílání Svobodné Evropy a o počítač jejího ex-přítele komentátora. Jeho vinu to ale nedokazuje, pouze to, že text rozšířil kdosi z novinářského a politického prostředí.

	To, že někteří známí sympatizanti ODS útoky na Marvanovou přebírají a rozšiřují a že dalším vůbec nevadí, vyskytují-li se jejich jména v sousedství takových věcí, o něčem svědčí.

Paralelně s e-mailovým hanopisem vyšel navíc o Marvanové denunciační článek v pornografickém časopise Hustler, který obsahuje prakticky stejné informace. Šéfredaktor Hustleru zdůvodňuje, proč otiskl článek o Marvanové takto: "Říkal jsem si, že bude aspoň nějaká sranda".

Člověka by to nemuselo příliš vzrušovat, kdyby tím šéfredaktorem, který také na adresu Marvanové přičinil několik dosti tvrdých sprosťáren, nebyl pan Martin Daneš - muž, jehož jméno se často vyskytuje v seriózním denním tisku pod politickými komentáři, které propagují politiku ODS. Podpis doprovázejí slova "politolog a spisovatel".

A aby toho nebylo málo, informace z Hustleru převzala na svůj internetový server bývalá televizní radní a členka ODS Jana Dědečková, která navíc tvrdí, že Marvanová stála za známými podvody s falešnými sponzory ODS Báczem a Sinhou.

Boj za vítězství

Dědečková však nepředkládá žádný důkaz a navíc nevysvětluje, proč si otloukaná ODS nechávala tuhle zásadní informaci o šéfce svých protivníků dodnes pro sebe. Zato se věnuje zkoumání soukromého života paní Marvanové a pouští se dokonce i do rozvíjení teorií o těžkém osudu jejího dítěte. Přitom prohlašuje: "Myslím, že je úplně korektní, aby všichni věděli o věcech z osobního života politiků".

Paní Dědečková se hluboce mýlí: jakýmkoli lidem včetně politiků lezou do soukromí jen voyeuři a totalitní režimy - po intimním životě politiků nikomu nic není, pokud se kvůli nějakým skandálům neocitnou před soudem. Hana Marvanová prý zvažuje žalobu.

Vzhledem k tomu, že na serveru Jany Dědečkové běžně publikují lidé, spjatí s ODS, a dokonce i člen rady pro Rozhlasové a televizní vysílání - a kandidát ODS na senátora - Petr Štěpánek, člověk jen těžko zakrývá zvědavost, kdo za hanopisem vlastně stojí. ODS to asi nebude, ovšem to, že někteří její známí sympatizanti útoky na Marvanovou přebírají a rozšiřují a že dalším vůbec nevadí, vyskytují-li se jejich jména v sousedství takových věcí, o něčem svědčí.