Sobota 24. března 2001

předcházející

Připravil Julek Neumann

Tak jsme přivítali první jarní den. Zde v Británii ale moc jarně nevypadal Sněžilo a foukal vítr. Řidiči byli vyzýváni k opatrnosti neboť viditelnost byla špatná a letadla měla zpoždění. Koncem týdne se ale počasí - alespoň podle britských zvyklostí - umoudřilo, oteplilo se a spustil se typický déšť.

Z jiného úhlu pohledu by se dalo říct, že tento týden proběhl ve znamení puritánské snahy chránit veřejnou mravnost a zdraví před agresivními reklamami.

Zákazané reklamy

Fotografie obecně uznávaného spisovatele Martina Amise syna Kingsleyho Amise, autora knihy Šťastný Jim se objevila v londýnském metru na plakátech propagujících jeho novou knihu - autobiografii - zvanou Experience - Zkušenost. Martin Amis je na ní ovšem zachycen jako sedmiletý chlapec s cigaretou v ústech.

A to považují lidé dbající na bezúhonost reklamních plakátů v londýnském metru za nepřijatelné. Je totiž nezákonné, aby děti mladší šestnácti let kouřily. Martin Amis tedy na fotografii porušoval zákon a tudíž v konečném důsledku ohrožoval zdraví mladých Londýňanů.

Podobně dopadla fotografie dívek v bikinách na jiných plakátech, které navíc ve vyzývavém postoji dávaly dvěma prsty znamení vítězství. Jak uvedla mluvčí londýnského metra, bylo těžké se jim vyhnout pohledem, a tak musel plakát pryč.

Reakce politiků na epidemii

Půl milionu ovcí bylo spáleno... A co na to politici?

Stejně jako v minulých týdnech je nemožné opominout epidemii kulhavky a slintavky, která v tomto týdnu rozdělila doposud jednotný postoj opozičních konzervativců a vládních labouristů.

Počet potvrzených případů se přiblížil k pěti stovkám a šéf opozice William Hague vystoupil na zvláštní tiskové konferenci:

"Nemyslím, že by bylo správné svolat volby v době, kdy tu máme národní krizi, která se vymkla kontrole, když nevíme, co se bude dít za týden nebo dva."

William Hague takto vyzval parlament, který by přijal zákon umožňující odložení komunálních voleb plánovaných na 3. května. Současně tak nepřímo vystoupil proti tomu, aby se ve stejné době konaly i volby parlamentní.

Labouristé proti odložení voleb

Připomeňme, že britský premiér má povinnost volby vyhlásit do pěti let od voleb minulých. Tony Blair má tedy teoreticky k dispozici ještě jeden celý rok, kdy může volby vyhlásit. Všeobecně se ovšem předpokládá, že vyhlásí volby na začátek května.

Margaret Beckettová, jejíž funkce v parlamentu odpovídá předsedkyni labouristického poslaneckého klubu, ovšem požadavek odložení voleb odmítla.

Jak Margaret Beckettová uvedla, lidé nejsou v karanténě. Pokud učiní patřičná a rozumná opatření, pak se mohou po krajině pohybovat. Vláda podle jejích slov bere samozřejmě situaci vážně, ale je podle ní nezodpovědné se snažit vytěžit ze současné situace politický kapitál… jak činí konzervativci.

Vůdce třetí parlamentní strany - liberálních demokratů - Charles Kennedy, so o otázce odložení či neodložení voleb zcela odmítl bavit:

"Je zcela nepřijatelné, aby lidé, jako jsem já, aby politici ve Westminsteru vůbec mluvili o volbách způsobem, kterým se snaží něco získat. V době, kdy lidé každou hodinu ztrácejí živobytí."

Pohroma pro farmáře

Pro úplnost budiž řečeno, že epidemie slintavky a kulhavky a s ní spojené hromadné porážky a pálení mrtvých zvířat, které vypadají tak hrozivě na televizních obrazovkách, postihují zatím relativně jenom malou část britských farmářů.

To však neznamená, že by nešlo o opravdovou pohromu pro i jinak zdecimované britské zemědělství. Ještě před vypuknutím epidemie ztrácelo zaměstnání každý týden asi 450 zaměstnanců v zemědělství. Každý rok tak přišlo o práci na 24 tisíc lidí.

Podle Národního unie farmářů navíc pracují lidé v zemědělství v průměru přes šedesát hodin týdně, přičemž jejich příjmy poklesly v posledních 5-ti letech rapidně poklesly.

Jen těžko se potom asi lze divit tomu, že stoupá počet sebevražd v řadách farmářů, kteří si život jinde než na venkově nedokáží představit.

A co na to labouristé?

Situaci je prostě třeba řešit a premiér Tony Blair proto oznámil, že do likvidace zvířat, u nichž hrozí, že by mohla být nakažena, zapojí armádu. Ovšem odložení voleb tak, jak jej požaduje opozice, odmítá:

"Zatím nejsou žádné všeobecné volby, které by se daly odvolat. Jsou tu jenom místní volby a samozřejmě, že někteří lidé řeknou, že je třeba je zrušit a odložit. Já ale jenom žádám, aby tito lidé vzali v úvahu I jiné argumenty. Jaký signál by odložení voleb vyslalo o celé naší zemi? Nechceme přece říct, že celá země je v karanténě, že jsme takříkajíc zavřeli obchod. To se týká zejména cestovního ruchu. A i kdybychom volby odložili - o jak dlouho? O měsíc, o dva měsíce? V roce 1967 trvala epidemie kulhavky a slintavky 8 měsíců."

Ovšem současná epidemie už počtem případů a zvířat, která musela být utracena, dosahuje stejných rozměrů epidemie z roku 1967 a málokdo pochybuje, že ji přesáhne.

Nad britským venkovem se tedy i nadále vznáší stín zmaru a zániku a jen těžko lze očekávat, že by došlo k nějakému výraznému obratu k lepšímu. Odborníci, citovaní v tisku, hovoří o tom, že krize potrvá přinejmenším do srpna.

Záhada přenosu BSE

V uplynulém týdnu se možná podařilo osvětlit příčiny jiné pohromy, která poznamenala britský venkov. Zvláštní tým zdravotníků a vědců zveřejnil zprávu o 5-ti případech onemocnění Creutzfeld-Jacobsovou chorobou ve vesničce Queniborough.

V Británii celkově onemocnělo touto smrtelnou nemocí téměř sto lidí, ale případ vesnice Queniborough - zveřejněný loni v létě- byl zvláštní tím, že se pět mladých lidí nakazilo na malém geografickém prostoru.

Praktiky řezníků

Tým vedl doktor Philip Monk, který vysvětlil jeho nález následovně:

"Lidé, u kterých se Creutzfeld-Jakobova choroba rozvinula, byli vystaveni nemoci šílených krav, tedy BSE, prostřednictvím hovězího masa, které si koupili u místních řezníků. To mohlo být nakaženo, neboť řezníci na místě odstraňovali mozek a míchu poražených zvířat a stejné nástroje pak používali při krájení masa."

Ale zazněly i kritické hlasy, podle nichž bylo šetření okolností, za nichž se lidé v Queniborough nakazili, neúplné a nelze z něj činit žádné závěry.

Hledání viníků

Profesor Richard Lacey z univerzity v Leedsu upozornil v osmdesátých letech jako první na možnost, že se nemoc šílených krav přenáší ze zvířat na lidi.

Podle jeho názoru se ovšem tým doktora Monka pouze dohaduje, jak se pěti lidí v Queniborough mohlo nakazit a nepřináší žádné hmatatelné důkazy.

"Namísto toho se prý snaží najít za každou cenu viníka - tentokrát v osobě místních řezníků… Současně však připouští, že jimi provozované praktiky byly v inkriminované době - tedy v sedmdesátých a osmdesátých letech - zcela běžné I jinde v Británii."

Způsoby přenosu BSE

Ovšem jiní lidé, jako například profesor Roy Anderson, který je vládním poradcem poro záležitosti týkající se nemoci šílených krav, zprávu přivítali:

"Identifikuje jeden z rizikových faktorů přenosu nemoci a je zřejmé, že je třeba udělat ještě spoustu práce, abychom porozuměli, jak běžně se tento rizikový faktor před rokem 1989 vyskytoval. Přirozeně tu vyvstává otázka, jaké byly praktiky řezníků v té době."

Třesoucí se křeslo ministra Vaze

Ale zpět do Londýna, kde se stále povážlivěji kýve židle pod náměstkem ministra zahraničí pro evropské záležitosti, Keithem Vazem, který před nedávnem navštívil Českou republiku.

Osudy náměstků ministrů jen zřídka zajímají širší britskou veřejnost, ale tentokrát je to přece jenom něco jiného.

Vaz byl vyšetřován parlamentní komisí dbající na to, aby politici neměli nepatřičné vztahy s jinými osobami, jinými slovy, aby se nenechali zkorumpovat kvůli svým kontaktům s dvěma podnikateli - indickými bratry Hindudžovými, pro něž musel v lednu rezignovat jiný politik - ministr pro Severní Irsko Peter Mandelson.

Podezřelé kontakty

Ten se měl zasazovat o to, aby bratři Hindudžovi získali britské občanství. Keith Vaz - sám indického původu - odmítl na některé otázky při vyšetřování odpovědět a nyní jej konzervativní opozice obviňuje, že obdržel peníze od dobročinné organizace, kterou bratři Hindudžovi zřídili a vedli.

"Je skutečností, že se za ním tahle aféra táhne, ať jde kam jde," říká stínový ministr zahraničí Francis Maude a pokračuje: "je to především alarmující ve světle toho, že spolu s premiérem a ministrem zahraničí Cookem odletěl na evropský summit do Stockholmu, kde se rozhoduje o velmi důležitých věcech. Je opravdu důležité, aby měl plnou důvěru a autoritu, kterou v této chvíli postrádá."

Vyšetřování pokračuje

Jisté je, že Keith Vaz bude znovu parlamentní komisí vyšetřován a zavázal se, že tentokrát bude plně spolupracovat s Elizabethou Filkinovou, která zmíněné parlamentní komisi předsedá:

"Budeme spolupracovat - stejně jako dříve - s parlamentní komisařkou, se kterou už jsem se v tomto týdnu setkal. Dá se ale očekávat, že konzervativci budou ve svých výpadech pokračovat."

A také že tak konzervativci činí. Ať už bude vývoj krize ohledně kulhavky a slintavky jakýkoli, jedno je jisté - parlamentní volby visí ve vzduchu a všechny tři strany se už snaží shromažďovat politické body.

Boj o přízeň voličů

Pokud by se volby měly konat počátkem května a zatím tomu všechno nasvědčovalo, pak má premiér Tony Blair na jejich vyhlášení už jenom necelé dva týdny. V každém případě už přesvědčovací kampaň zahájili labouristé:

"Ekonomická pohroma II" hlásají nápisy na billboardech objednaných labouristickou stranou. Na plakátech, které vypadají jako filmové, jsou portréty opozičního předáka Williama Haguea a stínového ministra financí Michaela Portilla.

Labouristé varují, že pokud budou voliči hlasovat pro konzervativce, dorazí ekonomická pohroma už brzy do jejich domovů…

Ale od politiky a problémů se zemědělskými zvířaty, od ovcí, vepřů a krav přejděme ke zvěři divoké ba přímo záhadné.

Varování lochnesky

Lochneská příšera, zvaná též něžně Nessie, si stále udržuje pozornost nejenom turistické veřejnosti ale i odborníků pověsti pochybné i na slovo vzatých. K

jezeru Loch Ness se totiž chystá vyrazit velekněz Řádu bílých čarodějů a čarodějnic - jistý Kevin Carlyon. Za zvuku dud chce pronést svá zaříklada z loďky na hladině a zajistit jimi, aby lochnesku nikdo nikdy nechytil.

Přípravy na lov

Čaroděj Carlyon varoval, že svým činem možná zmaří úsilí švédského vědce Jana Sunberga, který se hodlá k jezeru vypravit v průběhu příštího měsíce a připravit spolu s pomocníky past, do níž by se lochneska měla chytit.

Poté jí švédský vědec chce odebrat vzorky DNA a pustit ji zpět do chladných vod jezera Loch Ness. Nakolik budou plány těchto dvou mužů úspěšné se dá jenom těžko předpokládat.

Jisté ale je, že skotské jezero Loch Ness, které je skoro 36 kilometrů dlouhé a 230 metrů hluboké, stále poutá pozornost světové veřejnosti a spíše než pro jeho přírodní krásy je to právě kvůli příšeře zvané Nessie.

Prodaná medaile

To už je pěkná částka odpovídající zhruba 6-ti a půl milionu korun. Pokud je ale někdo za takovou částku ochoten vzdát se něčeho tak vzácného, jako je zlatá medaile z mistrovství světa ve fotbale, vzbudí to u mnoha lidí - alespoň zde v Británii - značné rozpaky.

Gordon Banks byl brankářem legendárního národního týmu anglie, který v roce 1966 porazil na stadionu Wembley Německo 4 - 2 ve finále mistrovství světa.

Pro své rozhodnutí prodat svou zlatou medaili v aukční síni Christie´s má vysvětlení: "Nechtěl jsem, aby se mé děti musely rozhodovat co udělají s dědictvím a jak se rozdělí o mou medaili."

Kvůli dětem!

Podle brankářových slov by bylo pro děti težší než pro něj medaili prodat, a tak se k tomuto kroku odhodlal sám.

K mání ale nebyla jenom medaile, Banks například dostal přes 27 tisíc liber - tedy hodně přes milion korun - za čapku, kterou měl při zápasu na hlavě.

Ale ani tak se mu zřejmě nepodařilo předčit svého tehdejšího týmového kolegu Geoffa Hursta, který za rudé tričko, ve kterém památné utkání sehrál, dostal přes 90 tisíc liber.

Prvenství angličtiny

Říkávalo se, že španělština je jazykem budoucnosti. To proto, že tímto jazykem mluví početná jihoamerická populace.

Nyní můžeme slyšet, že v budoucnu bude hlavním jazykem čínština, lépe řečeno jedno z jejích nářečí.

Ovšem v posledních letech stále vede angličtina, která se začala ještě rychleji šířit po pádu Železné opony.

V tomto týdnu se v Londýně konala pod záštitou Královské společnosti pro podporu umění konference nazvaná WORLDSPEAK, česky nejspíše "Světořeč", které se právě dominancí angličtiny zabývala.

Smůla pro jiné jazyky

Cathy Ruiny z nakladatelství Bloomsboory Publishing na toto téma říká: "Podle informací používá angličtinu jako hlavní jazyk 375 milionů lidí. Zhruba stejný počet lidí anglicky mluví, ale co je najmarkantnější, je počet lidí, kteří se anglicky učí."

	Angličtinu jako hlavní jazyk používá 375 milionů lidí. Zhruba stejný počet lidí anglicky mluví, ale co je najmarkantnější, je počet lidí, kteří se anglicky učí. Těch je miliarda.
	Cathy Ruinová

Těch je podle Cathy Ruinyové celá jedna miliarda. Podle jedněch jde o pozitivní proces, který obohacuje jak angličtinu tak lidi, kteří se ji snaží zvládnout.

Podle jiných ovšem takto Shakespearův jazyk vytlačuje jazyky jiné a odsuzuje je k zániku. Jasmin Alibhaiová-Brownová je spisovatelkou a podle ní existují odhady, že za 25 let bude polovina z šesti tisíc oficiálně uznaných jazyků na celém světě mrtvá. A značný podíl na tom prý bude mít právě angličtina.

Ovšem i přes nesouhlasné hlasy angličtina pokračuje ve svém vítězném tažení světem a jenom těžko ji něco nebo někdo zastaví.

Soutěžní otázka

A že nám epidemie slintavky a kulhavky zřejmě nadlouho uzavřela turistické stezky a pěšiny po celé Británii, když chceme na procházku do přírody, nezbývá, než zajít do některé z britských botanických zahrad.

Naštěstí jich je na britských ostrovech požehnaně. Londýn má oficiální botanické zahrady dvě, slavné Kew Gardens a méně známé Chelsea Physic Garden, další botanické zahrady najdeme v hlavních univerzitních městech v Anglii a ve Skotsku.

Přísně vědecké botanické zahrady v moderním slova smyslu pocházejí až z minulého století, ale první vlna zájmu o lékařské účinky různých bylinek a o roztodivné rostliny, které námořníci přiváželi z dálných krajů, se datuje z počátku století sedmnáctého. A my se ptáme:

Kdy a kde byla v Británii založena první botanická zahrada?

Odpovědi nám pošlete do pátku 6. dubna na adresu:

Týden v Británii
BBC Czech Section
P.O. Box 76
London WC2B 4PH

Pro vylosované výherce máme opět připravenou odměnu!

Alkohol na lodích

Naši zcestovalí posluchači jistě dobře vědí, že zatímco v České republice si v případě, že budou řídit, nemohou dát ani jedno pivo, v Británii je praxe jiná.

Za volantem je tu povoleno malé množství alkoholu v krvi, takže se řidičí nemusí bát dát si při obědě pintu silnějšího či dvě pinty slabšího piva.

Ovšem na lodě se doposud předpisy omezující konzumaci alkoholu nevztahovaly. A to I přesto, že kormidelníci mají ve svých rukou často životy mnoha lidí a majetek velké hodnoty.

Loďařské společnosti sice samy zavedly v tomto ohledu velmi přísné předpisy, ale zákony je k tomu nezavazovaly.

Omezení na všech plavidlech

Nyní se to ale změnilo a námořníci budou podléhat stejným pravidlům, jako řidiči. Jestliže tedy za časů admirála Nelsona - před dvěma stoletími - dostávali námořníci na den půl pinty - tedy asi čtvrt litru brandy a litr a půl grogu večer.

O jak silný grog se jednalo sice historické prameny neuvádějí, ale je zřejmé, že dnešními dechovými zkouškami by neprošli.

Podle odpůrců je ale nová legislativa napsaná takovým způsobem, že jí podléhají všechna plavidla. Takže se vám může stát, že zasednete-li do svého nafukovacího člunu v horkém letním dni, když jste předtím uhasili žízeň třeba dvěma Guinessy, můžete v případě dopadení zaplatit nezanedbatelnou pokutu.

Takže pokud se chystáte do Británie a rádi se rekreujete u vody či na vodě, mějte se na pozoru!