Týden v Británii

Sobota 10. listopadu 2001

předcházející

Připravil Ivan Kytka

Listí na stromech se ještě stále drží, přestože nastal listopad, ale ledový vítr ze severního Atlantiku dal i Britům nelítostně na srozuměnou, že po teplém podzimu ohlašuje nenápadně svůj příchod paní Zima.

Santa Klaus přijde se svou nadílkou za šest týdnů, a tak halvní nákupní třídy v Londýně a dalších britských městech si tento týden začaly pomalu navlékat předvánoční hábit. To aby nalákaly milióny lidí k nákupům.

Předvánoční shon začíná

Ano, letošní předvánoční shon, tlačenice a zmatek se nezadržitelně dere do ulic a s ními všechny průvodní jevy, které s ním souvisejí. Britové mají pověst zdatných obchodníků a inovátorů a když se tyto dvě charakteristiky prolnou mohou přinést ido obvyklé předvánoční rutiny nečekaná osvěžení.

Tak například nákupní centrum Breahead v Glasgově nabízí neobvyklou službu dívkám a ženám, jejichž partneři brouzdání, okukování či slídění po to tom nejvhodnějším předvánočním dárku přímo nesnášejí a přínáší jim utrpení.

V Breahead Shopping Centru mohou odložit své polovičky hned u dveří a najmout si na pobyt v obchodním domě náhradníhi partnera. Nedávný průzkum veřejného mínění totiž prokázal, že jeden ze čtyř muží ve věku od osmnácti do čtyřiadvaceti let by dal přednost obědu se svou babičkou před nákupem s přítelkyní.

Systém v glasgovském obchodním domě funguje n jednoduchém principu. Při vstupu do odloží dívky či paní své polovičky v tak zvané Men’s Retail Recharge zóně. Ve volném překladu v oddělení, kde si muži místo nákupů dobíjejí svou vnitřní energii - u počítačových her. Manželky či přítelkyně si vyzvednou náhradníka a obrazí s ním všechna zamýšlená i náhodně vybraná nákupní místa. Když zaplatí, odevzdá náhradníka zpět vedení obchodního domu a v oddělení počítačových her si vyzvedne svého odpočatého hračičku.

Obnovení letů Concordu

Hřmění tryskových motorů nadzvukového letadla Concorde na letišti Heathrow ohlásilo ve středu obnovení jejich komerčního provozu na pravidelných linkách z Paříže a z Londýna do New Yorku.

Zatímco cesta běžným tryskovým letadlem přes Atlantik trvá nejméně pět či šest hodin, Concorde ji zvládne za tři a dvacet minut. Za stejnou dobu se dostanou pro srovnání cestující rychlovlakem z Londýna do Paříže nebo běžnou linkou z Londýna třeba do Stratfordu nad Avonou.

Po tragické nehodě Concordu z loňského července však byly všechny lety téměř n osmnáct měsíců zakázány. Chvíli se uvažovalo o tom, že letadla budou vyřazena z provozu úplně. Ve středu 7. listopadu byl však Concorde - po technický úpravách zejména na podvozku - znovu ve vzduchu.

Létat Concordem není ani v Británii pro každého. Zpáteční cena letenky se podle sezóny a zájmu může vyšplhat až ke dvěma tisícům liber. Obnovení letů však mělo pro Brity a pro Francouze kromě komerčního také ještě jiný význam. Letadlo zůstává přes loňskou nehodu pýchou technologického rozvoje a dovednosti inženýrů v obou zemích. Dokládají to i slova Michaela Bannistra, pilota středečního letu z Londýna do new Yorku:

"Jsem nadšený, že k tomu došlo a že je Concorde znovu zpátky ve vzduchu. Je to velká pocta všem lidem v letecké dopravě, výrobcům, letecké správě, vyšetřovatelům nehody a všem, kteří pracovali tvrdě na tom, aby Concorde začal znovu komerčně létat. Je to ten nejskvělejší moment mé letecké kariéry."

Trhliny v britsko-americké jednotě

Na palubě středečního letu byl mezi cestujícími také britský premiér Tony Blair. Z New Yorku pokračoval do Washingtonu na setkání s prezidentem Georgem Bushem. Ještě před odletem odmítl jakékoliv vyjednáváním s afghánským Talibanem jako možnou cestu k ukončení konfliktu:

"Režim Talibánu a síť Al-Káida se teď doslova propojily. Mám na mysli to, že jejich vojenské síly se sloučily a mají zřejmě také společnou strukturu vojenského velení. Ustoupili před Al-Káidou a před bin Ládinem, a proto jsme se s nimi dotali do konfliktu. Ten se podaří vyřešit takovým způsobem, jakým ho řešíme právě teď."

I když Blairova návštěva měla demonstrovat naprostou bojovu jednotu mezi Londýnem a Washingtonem, koncem týdne pronikly do britského tisku zprávy, že ve spojenectví se začínají objevovat trhliny.

V Londýně vzrostly obavy, že Američané věnují malou pozornost izraelsko-palestinskému konfliktu a nemají prý strategii pro další bombardování. Málo konzultují další vojenský vývoj se svými spojenci a nedostatečnou pozornost věnují humanitární krizi. A dopad válečného konfliktu na obyčejné Afghánce vzbuzuje stále větší kritiku také v smaotné Británii.

Obavy o afghánské civilisty

Jeden z nejhalsitějších kritiků válečné strategie, labouristický poslanec Paul Marsden se vypravil do Páksitánu, aby se na vlastní oči přesvědčil, jaká je situace:

"Nemůžeme čekat celou zimu až Taliban padne. Pak bude pozdě, zemřou statisíce lidí. Lidí, které ten válečný konflikt vůbec nezajímá, nejsou na ničí straně. A zaplatí přitom svými životy za to, že se tam nedostane podel humanitárních organizací dostatek potravin."

A k zastavení leteckých útoků na Afghánistán vyzval také bývalý labouristický ministr obrany Lord Healey:

" Zabíjí to spoustu nevynných žen a dětí. A nejde přitom jen o humanitární krizi - politické důvody jsou rovněž silné. Bombardování neusmrtí bin Ládina a nezničí hnutí Al-Káida. Ve skutečnosti to přivádí k teroristům další a další stoupence a obrací lidi v muslimském světě proti Západu. Jedinou správnou cestou, jak chytit bin Ládina, pokud je vůbec v Afgánistánu, je nasazení britských a amerických speciálních vojenských jednotek."

Role Severní aliance

Současný ministr Geof Hoon však má však na věc jiný názor:

"Strategií od počátku bylo dostat talbánský režim a Al-Káidu pod silný tlak. Část tlaku vyvíjí bezpochyby Severní aliance a naším cílem je umožnit jejím jednotkám rozšířit jejich sféru vlivu na území, které formálně drží Taliban."

Podle Geoffa Hoona bude hrát Severní aliance v konfliktu významnou roli:

"Zcela jistě nám jde o to, abychom Al-Káidě a bin Ládinovi vzali prostor, z kterého uvnitři Afghánistánu operuje. A část této strategie zahrnuje převzetí větší části území Severní aliancí."

Reforma Sněmovny lordů

Přestože politické agendě v Británii dominuje kampaň proti terorismu, labouristická vláda musí začít znovu myslet na voliče a začít plnit předvolební sliby, které jí počátkem června zajistily druhé volební vítězství v řadě.

Volební program zahrnoval také radikální reformu Horní sněmovny britského parlamentu. Poslanci od ní nejsou voleni, zastávají svou funkci buď na základě tradičního dědičného práva, nebo je do Sněmovny lordů jmenuje na návrh politických stran britský premiér.

Tento týden však vláda oznámila druhou fázi reformy. Podle ní přijde o své místo v lavicích zbývajících dva a devadesát vévodů, hrabat a baronů. Podle vládních návrh by mělo být dvacet procent nových členů Horní sněmovny zvoleno v přímých volbách, necelé dvě třetiny jich jmenují politické strany a dalších dvacet procent nestraníků jmenuje do Sněmovny lordů nezávislá komise.

Podle vůdce labouristů v Dolní sněmovně Robina Cooka nový systém zajistí lepší kontrolu vlády:

"Už nikdy nebude možné, aby vláda využila politických nominací k tomu, aby si zajistila pohodlnou většinu ve Sněmovně lordů způsobem, jakým to dělala Konzervativn ístrana v osmdesátých a v devadesátých letech. Naše návrhy garantují, že žádná strana, včetně té, která je teď u moci, už nebude mít nikdy většinu hlasů v nové Horní komoře."

Nespokojenost lordů

Současní členové Sněmovny lordů, kteří v ní zůstanou, budou zastupovat politické strany. Konzervativci však mají obavy, že navrhovaná reforma nejde dostatečně daleko. Umožní prý britskému premiérovi, aby Sněmovnu lordů zaplnil svými kamarádíčky.

"Těm z nás, kteří byli v této Sněmovně už nějaký čas, bylo poléta slibováno, že vznikne autoritativnější sněmovna, která bude mít také větší legitimitu. Místo toho tu máme nástroj premiérského patronizování, který se ukrývá za fíkový list proklamované demokracie," říká lord Strathclyde.

A spokojeností právě nezáří ani labourističtí poslanci. Zhruba stovka jich požaduje, aby byl v Horní sněmovně větší počet volených zástupců. Labouristický veterán Tony Benn, který se sám svého křesla mezi Lordy vzdal, však soudí, že stova který premiér se dobrovolně vzdá možnosti alespoň část sněmovny jmenovat přímo:

"Je to bezpochyby obrovská pravomoc a žádný ministerský předseda, tím méně tento, se jí nevzdá. Od roku 1997 už přímo jmenoval 248 členů Horní sněmovny. Přitom na volbu na celé Dolní sněmovny, 660 poslanců, je potřeba veškeré britské populace. Takže z toho je vidět, jakou moc má v rukou jeden člověk."

Konstituční reforma v minulém volebním období vedla ke vzniku regionálních parlamentů a shromáždění ve Skotku, v Severním Irsku a ve Walesu. Největší pravomoce mají přitom Skotové - mohou si dokonce sami zvyšovat či snižovat daně. Zatím je však příliš neuplatňovaly.

Parlament v Edinburghu na sebe upozornil tím, když zrušil poplatek tisíc liber ročně za studium na vysokých školách a přijal zákon, který zakazuje rodičům pohlavkovat děti - mimochodem stejný návrh pro Anglii a Wales stáhla tento týden britská vláda z pořadu jednání.

Rezignace předsedy skotské vlády

Tento týden bylo v Edinburghu zvláště rušno, po krátkých tahanicích totiž nečekaně rezignoval první ministr zdejší exekutivy, tedy cosi jako skotský ministerský předseda, Henry McLeish. Už v úterý vyšlo najevo, že v rejstříku poslaneckých zájmů zapomněl přiznat 36.000 liber, které vydělal na to, když po čtrnáct let pronajímal část poslanecké kanceláře ve svém volebním obvodě.

Navíc se zjistilo, že je pronajal jisté charitativní organizaci a současně na ni pobíral poslanecký příspěvek. Za své počínání přezval plnou odpovědnost a bez dlouhého váhání oznámil ve skotském parlamentu svou rezignaci:

"Byl jsem zvolen do parlamentu a posléze i do úřadu prvního ministra, abych sloužil svým voličům a všem Skotům. A pokud jsem je v této jedné jediné záležitosti zklamal, doufám, že v mnoha dalších jsem jim sloužil dobře. Byla to pro mě velká čest."

Pošramocená pověst

Mezi labouristickými poslanci zavládl hněv a smutek. Maureen McMillanová dala volný průchod svým emocím.

"Jsem z toho zničená. Myslím, že šlo o politickou vraždu… Zabila ho média. Opravdu si myslím, že Henry si tohle nezasloužil. Byl to dobrý, solidní chlap, který dělal pro Skotsko vždy jen to nejlepší…"

Mezi opozicí ovšem nechyběly hlasy, podle kterých bylo dobře, že McLeish odešel. Konzervativci ve Skotsku by totiž rádi nalomili dlouhotrvající labouristickou nadvládu. Jejich mluvčím je David McLetchie:

"Už dávno ztratil důvěru veřejnosti, která mu přestala jako prvnímu minsitrovi skotské vlády věřit. Pokud by dále zůstal ve funkci, mělo by to nedozírné škody na reputaci celého skotského parlamentu."

Také vůdce nacionalistů ve skotském parlamentu John Swinney McLeishovu rezignaci přivítal:

"Způsob, jak v této krizi postupoval, byl opravdu zarážející. Působil jako člověk, který není schopen podat přesvědčivé vysvětlení a kterému se prostě nedá věřit."

Vedení Skotského parlamentu převzal zatím liberální demokrat Jim Wallace. Nový první ministr skotské exekutivy by měl být zvolen do čtyř týdnů.

Návrat Davida Trimbla

Zatímco skotská samospráva o svého lídra přišla, v sousedním Severním Irsku se do její čela po čtyř měsících tahanic a dohadování vrátil unionista David Trimble. Předcházelo tomu ovšem drama a v jednu chvíli se zdálo, že britskou provincii čekají volby.

David Trimble rezignoval koncem června. Šlo o gesto, kterým protestoval proti skutečnosti, že Irská republikánská armáda odmítala zneškodnit svůj zbrojní arzenál, jak to vyžadovala Velikonoční dohoda z dubna 1998.

Činnost severoirského shromáždění a výkonné moci pak byla opakovaně pozastavena. Teprve v polovině řijna oznámila příslušná mezinárodní komise, ž Irská republikánská armáda učinila část svých zbraní nepoužitelnými. Po tomto oznámení se David Trimble chystal znovu ujmout funkce.

Hledání hlasů

Minulý týden se však proti němu postavili dva členové jeho vlastné strany a při hlasování ve Stornmontu ho nepodpořili. Za této situace potřeboval nutně hlasy tří členů severoirské Aliance, která sdružuje katolíky i protestanty.

Vzhledem k politické tradici v Severním Irsku má však jen malý počet členů a minimální zastoupení v severoirském parlamentu. Její leader Davdi Ford vysvětluje, jak pro něj bylo obtížné, registrovat se pro hlasování jako unionisté, aby byla splněna konstituční podmínka potřebného poměru jejich hlasů:

"Byl to mimořádné obtížný úkol. Nejde o to, že k tomu není ochotná naše strana, ale záleží na tom, kolik jednotlivců je ochotno se pro hlasování registrovat jako unionisti."

Tři alianční hlasy nakonec vrátily Davida Trimbla do křesla prvního ministra, i když menšinová strana demokratických unionistů požádala o soudní pozastavení volby a vypsání předčasných všeobecných voleb v Severním Irsku. Trimble nepovažoval svůj návrat do úřadu za důvod k oslavám:

"Jsem si dobře vědom obav, které provázely způsob, jak jsem byl zvolen, a obtíží, kterými jsme prošli. Pokud jde o odzbrojení, prokázal jsme, že jsme připraven zajistit, aby k němu řádně došlo. Budem pokračovat v práci a nenecháme se odradit násilím davu a tahanicemi, ke kterým se některé strany uchylují."

Harry Potter ve filmu

Zvláštní druh mánie zaznamenaly v posledních dnech také britští optikové. Nebývale se totiž zvýšil počet dětí, které se dobrovolně dostavují na oční vyšetření a projevují zvláštní touhu - nechat si za každou předepsat brýle, i když je nepotřebují.

Jak se ukázalo, za vše může dětský hrdina, malý kouzelník Harry Potter, který vystoupil minulý týden z knižních stránek a ožil na filmovém plátně.

Počet lístků prodaných v předprodeji převýšil půl miliónu a to má jít do kin až příští týden. Nicméně u optiků je narváno už teď, čtyřicet procent dotázaných dětí tvrdí, že chce přesně stejné brýle jako kouzelný Harry Potter.

Knižní předloha byla přeložena do sedmačtyřiceti jazyků a prodalo se jí po celém světě přes sto miliónů výtisků.

Londýn zažil minulý týden světovou premiéru filmové verze a na Leicester Square přišly přivítat dětské hrdiny tisíce příznivců malého kouzelníka.

Podle filmových expertů bude úpěch snímku záležet na tom, jak se podaří přenést svět fantazie z knižních stránek na celuloid. Soudě podle prvních reakcí, měl by to být stejný úspěch, jaký zaznamenala kniha.

Soutěžní otázka

Naše dnešní hádanka se týká právě zmíněné filmové premiéry Harryho Pottera podle knižní předlohy prvního dílu z celého seriálu dobrodružství malého kouzelníka A otázka zní:

Kdo je autorem oblíbených dětských knížek o Harrym Potterovi, které daly základ filmovému zpracování, které právě dorazilo do kin?

Odpovědi nám pošlete do pátku 23. listopadu na adresu:

Týden v Británii
BBC Czech Section
P.O. Box 76
London WC2B 4PH

Pro vylosované výherce máme opět připravenou odměnu.

Pozdní štěstí ve hře

Pokud náhodou nevyhrajete některou z našich cen, můžete vyzkoušet své štěstí ve hře - stejně jako dvaaosmdesátiletá penzistka z anglického Southamptonu. Koupila si jako každý rok los v tombole Společnosti Britského královského letectva, z které je financována pomoc válečným veteránům.

Ke svému překvapení a k úžasu svého osmasedmdesátiletého manžela vyhrála první cenu. Sportovní vůz Lotus Elise, v provedení laserová modř, s obsahem motoru 1.8 litru a stahovací střechou. Dosahuje maximální rychlosti dvě stě kilometrů v hodině a z nuly na stovku se dostane za šest sekund.

Představa, že by v tomhle fáru jezdila s manželem na pravidelné nákupy, paní Molloyovou i jejího manžela trochu vyděsily. Ne snad kvůli té akceleraci na křižovatce, ale protože zavazadlový prostor sportovního auta nebyl dostatečně velký.

Molloyovi se nakonec rozhodli dát auto na prodej. Kontaktovali organizátory tomboli, kteří ho dali na trh za zánovní cenu 25.000 liber tedy asi jeden a čtvrt miliónu korun. Paní Molloyová se prý vrátila za volant svého patnáct let stařičkého Volva, s kterým je zvyklá křižovat venkovské silnice v hrabství Hampshire s povzdechem: "Ach jo, nemohu tomu uvěřit. Kéž by se nám něco takového přihodilo alespoň před dvaceti lety!"