BBC Online Network| váš názor
 
Zprávy 
Analýza 
Britský tisk 
Evropský tisk 
Radiofejeton 
Dobré ráno 
Interview 
Víkend 
Anglicky s BBC 
VYSÍLÁNÍ BBC 
Frekvence 
Programy 
Redakce 
Dobré ráno  
Svět o jedné  
Svět o páté  
Interview   
 
Other BBC sites:
Týden v Británii

 

Týden v Británii
Sobota 30. března 2002
předcházející


Královna Alžběta okouzlila svým chováním miliony Britů


Připravil Julek Neumann

V sobotu 30. března zemřela královna Alžběta, královna matka, jeden z nejpopulárnějších příslušníků britské monarchie. Matka Jejího Veličenstva královny Alžběty II. by se letos v srpnu dožila jednoho sta a dvou let.

Tělo královny matky bylo převezeno do Londýna, kde bylo vystaveno ve Westminsteru, aby mu britští poddaní mohli vzdát poslední poctu. Naposledy se něco takového stalo roku 1965, když zemřel Winston Churchill.

Byla prostě báječná

Královna Alžběta zemřela na zámku Windsor v patnáct hodin a patnáct minut. Buckinghamský palác oznámil smrt o více než dvě hodiny později. Královna Alžběta II., která letos slaví zlaté jubileum - padesát let od nástupu na trůn - byla u smrtelného lože své matky. S ní byla také neteř královny matky, lady Margaret Rhodesová.

  
 Byl to velmi dojemný a smutný okamžik, ale naštěstí byl báječně poklidný a smírný. Byla to prostě báječná osoba, jakou už nikdy neuvidíme 
  
Margaret Rhodesová 
"Byl to velmi dojemný a smutný okamžik, ale naštěstí byl báječně poklidný a smírný. Byla to prostě báječná osoba, jakou už nikdy neuvidíme," uvedla lady Rhodesová.

Když královna matka vloni v jednom ze svých vzácných veřejných projevů hodnotila svůj život, bylo to, jakoby si psala vlastní epitaf:

"Jsem velmi vděčná, že jsem měla příležitost sloužit své zemi a jejímu velkému lidu. A modlím se za to, aby štěstí, mír a prosperita pokračovaly dnes i v příštích dnech."

Nejbouřlivější století

Královna matka se narodila 4. srpna roku 1900 a prožila jedno z nejbouřlivějších století britských dějin. Byla svědkem nezaměstnanosti a násilných demonstrací dvacátých a třicátých let.

Od roku 1923, kdy se provdala za prince Alberta, který se měl později stát králem Jiřím VI., byla po sedm desetiletí v centru britské monarchie. Nejdříve jako žena člena královské rodiny, po abdikaci manželova staršího bratra roku 1936 jako královna po boku Jiřího VI., a po jeho předčasné smrti před padesáti lety v úloze, v níž ji poddaní Jejího Veličenstva, včetně odpůrců monarchie, vesměs zbožňovali - v roli královniny matky.

Elizabeth Bowes-Lyonová
jako svobodná dívka
Abdikační krizi roku 1936 vyvolala milostná aféra mezi novým králem Edwardem VIII., který právě nastoupil na trůn, a dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Následníkovi trůnu, manželu královny matky, Vévodovi z Yorku, se příliš na trůn nechtělo - a v té době, jak říká odborník na britskou aristokracii Harold Brookes-Baker, mu byla jeho žena velkou oporou:

"Není sporu o tom, že bez ní, bez její přítomnosti a lásky a citu by to Jiří VI. nikdy nedokázal, prostě na to nebyl dost silný. A kdyby to nedokázal, pak by se rodina Windsorů prostě sesypala. Myšlenka na zrušení monarchie v té době začala získávat podporu, a právě matka dnešní královny obnovila důvěru britské veřejnosti v monarchii."

Odvaha královského páru

Když začala 2. světová válka, královna matka i její manžel odmítli kanadskou nabídku útočiště před hrůzami války a odmítli dokonce také opustit Londýn. Královna matka v té době pronesla slavný výrok o tom, že její děti nemohou jít bez ní, ona že nemůže odejít bez svého královského manžela, a Král by nikdy neodešel.

Královská manželka osobně chodila k těm nejhorším sutinám vybombardovaných domů, a samotná její přítomnost dodávala lidem odvahu. Přitom mohla sama přijít o život - Buckinghamský palác byl vybombardován, a ona na to reagovala svým nezaměnitelným způsobem. Tvrdila, že se teď aspoň může bez ostychu podívat do očí lidem z východního Londýna, který byl bombardováním postižen nejhůř. O čtyřicet let později vzpomínala:

"Byli jsme v tom malém pokoji, s výhledem na dvoranu, kde král hodně pracoval, protože tam svítilo slunce, a druhá strana paláce byla ve stínu. A pak jsme slyšeli, jak se od Mallu blíží letadlo - nepředcházelo tomu žádné varování, a pak jsme slyšeli ten podivný zvuk padající bomby. Viděli jsme, jak explodovala, do vzduchu vytryskl obrovský sloup vody. Zasáhlo to taky část hlavní kanalizace, a jeden z důsledků byl, že naši zahradu zaplavily odporné krysy. Ale všichni jsme se dobře bavili, když jsme je zaháněli a stříleli po nich."

Bolestivá rána

Po válce se rodinná firma, jak královské rodině s oblibou říkal Jiří VI., těšila nebývalé úctě britské veřejnosti. Ale králova náhlá smrt roku 1952 byla pro královnu matku nečekanou a bolestivou ranou. V té době mohla udělat totéž, co před ní královna Viktorie - odebrat se do ústraní a holdovat smutku a truchlení. Ale to nebylo v její povaze.

Zároveň patřila v královské rodině ke generaci, která instinktivně věděla, kde je její místo a jakým způsobem se má chovat. Málokdy poskytovala rozhovory, a skoro vždycky neomylně věděla, jakým, téměř divadelním, způsobem veřejnosti předvést to, co se od ní očekává. To potvrzuje první zpravodaj BBC z Buckinghamského paláce, Godfrey Talbot:

"Vzpomínám, jak šla do Tiskového klubu v Londýně, a když jsem se pak podíval na její fotografie u kulečníku, všimnul jsem si, že je levačka. Tak povídám o den později jejímu tajemníkovi: To jsem nevěděl, že je královna matka levačka. A on na to: Kamaráde, není. Ona prostě věděla, že je v rohu a že kdyby se otočila a hrála přirozeně pravou rukou, fotografové by z ní viděli jenom záda. Ona prostě jenom fotografům pomáhala."

Energická milovnice života

Královna matka si svou energii uchovala až do pozdního věku. Mezi její dva hlavní koníčky patřilo rybaření a dostihy a se stejnou energií bojovala se svou nemocí.

V listopadu 1995 musela do nemocnice na operaci pravé kyčle, o tři roky později upadla a zlomila si druhou. Ačkoli jsou obě operace jinak v zásadě rutinní záležitost, u ženy, které táhlo na stovku byly dost vážné, a pro britskou veřejnost byly dalším svědectvím její energie a lásky k životu.

  
 Princ Charles mluvil
o tom, jak se smála, o jejím smyslu pro humor, o radosti, kterou přinášela, a také o obrovském pocitu bezpečí, který z ní vyzařoval. Byla spolehlivá a solidní, ale zároveň zábavná a plná života a ducha.
 
  
Elizabeth Longfordová 
Na pozdní podzim jejího života ale nepochybně vrhly stín velké skandály kolem královské rodiny. Její mladší dcera Margareta se rozvedla, následovaly tři rozvody jejích vnoučat - nejtěžší byl pro ni rozvod následníka trůnu prince Charlese a princezny Diany. Ale přesto přese všechno si zachovávala radost ze života. Autorka jejího životopisu Elizabeth Longfordová popisuje její srdečné chování:

"Myslím, že nejdůležitější osoba v královské rodině po samotné královně, princ Charles, tyhle věci jako její nejoblíbenější vnuk viděl velmi jasně. Mluvil o tom, jak se smála, o jejím smyslu pro humor, o radosti, kterou přinášela, a také o obrovském pocitu bezpečí, který z ní vyzařoval. Jsou to dvě zcela různé sady vlastností, ale měla je v sobě obě. Byla spolehlivá a solidní, ale zároveň zábavná a plná života a ducha."

Konec jedné velké éry

Naposledy se královna matka objevila na veřejnosti před šesti týdny, na pohřbu své dcery princezny Margarety.

Britové k ní měli po celou tu dobu neobyčejně vřelý vztah - považovali ji zřejmě za jakousi zástupkyni obyčejných lidí v královské rodině. A proto také s velkou radostí kvitovali její slabosti - třeba to, že se ráda napila.

"Rozhodně si zavdala, ale věděla naprosto přesně, kolik snese, a to bylo podle normálních měřítek dost, ano, hodně. Ale přesto to s ní nikdy nic neudělalo. Milovala šampaňské, večer si dávala suché martini, Dubonnet s ginem před obědem - dělala si iluze, že Dubonnet není alkohol," Cambell Preston

Královna matka byla národní instituce, a proto její odchod znamená konec jedné velké éry v britských dějinách – éry, která viděla dvě světové války a zánik Britského impéria. Ačkoli v životě hrála úlohu převážně symbolickou, to co symbolizovala bylo pro Británii neobyčejně důležité - představovala kontinuitu života.

"Byl to překrásný život, který trval více než sto let. Člověk jen stěží věří, že někdo, kdo vyrostl v době kočárů a koní, viděl, jak člověk přistává na měsíci a všechny ty věci, které se dnes dějí, jaké už nikdy neuvidíme. Byla prostě báječná," říká její neteř, lady Margareta Rhodesovou.

Související odkazy:
Fotogalerie: Život královny Matky


  Zpět nahoru 
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
BBC