Sobota 9. prosince 2000

předcházející

Připravil Petr Nosálek

Redakční uzávěrky britských týdenníků dovolily komentátorům se jen zamýšlet nad možnými výsledky dvou hlavních zahraničněpolitických událostí, totiž volby amerického prezidenta a samitu Evropské unie ve francouzské Nice.

Autor úvodníku v časopisu Economist se mezi jiným táže, jaká škoda vznikla Spojeným státům v důsledku protahované volby nového prezidenta. A odpovídá:

"Podle některých zahraničních kemntářů soudě, demokracie v Americe je teď oxymóron - tedy něco jako živá mrtvola nebo velké nic. Jak se asi usmívali pod vousy v Paříži, Pekingu a Dilí, když se mluvilo o pohřešovaných volebních lístcích a zaujatých volebních komisařích. Jak to všechno muselo potěšit Saddama a Slobodana."

Economist dále uvádí, že to dělalo starosti i přátelům Ameriky. "Takhle by snad vedl zemi myšák Mickey," napsaly jedny respektovanější londýnské noviny.

Ale Economist poznamenává, že zlehčovat americkou demokracii je travestií a že i přes dramatické okamžiky a různá obvinění, jedno je jisté: "Výsledek amerických voleb byl neobyčejně těsný... Celý proces ukázal bizární slabosti ve způsobu, jakým Amerika volí a svěřuje dohled nad volbami politikům. Ale něco jako dokonalý volební systém neexistuje."

Economist dodává, že by ale bylo pošetilé, kdyby Američané ze vzniklého zmatku nevyvodili patřičné důsledky. Hodně bude záviset na novém prezidentovi.

Tímto námětem se také zabývá Bruce Anderson v týdenníku Spectator, kde mimo jiné píše:

"Bude se muset snažit nedělat hloupé chyby a doufat, že mu bude přát štěstí. Zajištění míru a blahobytu by mu poskytlo pevnou platformu pro znovuyvolení. Ale nebude moci kontrolovat všechny faktory. Krize by mohly vzniknout na korejské hranici nebo v Tchaiwanském průlivu. A růst americké ekonomiky se už začal zpomalovat. Kdyby ve Spojených státech vypukla v příštím roce hospodářská recese, vinu za to by odnesl muž v prezidentském úřadě."

A teď k summitu Evropské unie v Nice. Economist mezi jiným poukazuje na důležité problémy, jimiž se samit nezabýval, ale které bude třeba řešit, než se nové státy budou moci k EU připojit. Za nejdřívější realistické datum se pokládá rok 2004.

Budou Poláci, Češi a ostatní smět volně cestovat po Unii za prací? Aby se zmírnily obavy zejména němců, že budou zavaleni levnou pracovní silou z Východu, bude třeba vyvinout nějaký prozatímní režim.

Dalším problémem, jímž se summit v Nice nezabýval je idiotská společná zemědělská politika. Economist soudí, že ideálně by tato politika měla být zrušena. A když ne, tak by měla být silně omezena a znárodněna, aby si jednotlivé státy mohly samy opatrovat vlastní zemědělce, pokud by si to přály dělat.

Economist v úvodníku dodává, "že bez ohledu na ambice jednotlivých států... bezprostředním úkolem je otevřít cestu zemím střední Evropy, aby mohly zaujmout své oprávněné místo."

V týdeníku Spectator se Ross Clark zabývá rostoucím oficiálním dohledem, jemuž jsou podrobeni obyvatelé britských ostrovů a jejich apatickému postoji k tomu.

Problém shrnuje slovy: "Elektronická zařízení vyvolala revoluci ve způsobech pozorování, jimž vlády a soukromé organizace odolávají jen stěží. Občané vítají průmyslové televizní kamery, které jsou teď vidět skoro na každé hlavní ulici, protože mají větší strach z lupičů než z tajných policistů."

Ale Ross Clark se e Spectatoru táže, zda by občané byli tak klidní, kdyby viděli, jak podrobné obrazy tyto kamery poskytují.

Při cvičném záběru se televizní kamera zaměřila na kotouč potvrzující zaplacení daně z motorových vozidel umístěný na předním skle automobilu vzdáleného čtyři sta metrů. Na obrazovce bylo jasně vidět, že kotouč je propadlý. V jednom londýnském předměstí má policie počítačový systém, v jehož databázi jsou fotografie hledaných zločinců. Záběry z průmyslových kamer obličejů lidí v ulicích předměstí mohou být okamžitě porovnány s fotografiemi v databázi, takže policisté mohou hned zjistit, jde-li hledaný ulicí.

Ross Clark ve Spectatoru dodává, že výše uvedené informace jsou zřejmě velmi užitečné pro síly práva a pořádku, ale horší by to mohlo být, kdyby se dostaly do nesprávných rukou. Ale také připomíná, že na druhé straně se v posledních letech rozšířila svoboda informací, do značné míry i díky Internetu, a že by se tento vývoj měl podporovat.