Sobota 3. března 2001

předcházející

Pohroma pro zemědělství

Konzervativní Spectator se ovšem zabývá hlubšími souvislostmi této pohromy.

Britské zemědělství bylo v krizi už před vypuknutím této nemoci, píše Spectator a dodává jeden z argumentů namířených proti Evropské unii. Společná zemědělská politika Bruselu vysává daňové poplatníky s cílem vyloučit rozvojové země z unijního trhu.

Týdeník zároveň píše, že Británie i unie zavedly absurdní a nesmyslná omezení a že zavření malých jatek bylo skandální. Čím menší farma, píše Spectator, tím se na ní zvířata mají lépe.

Pokud se někde objeví infekce, jako v nynějším případě, pak bude jednodušší zamezit jejímu šíření. Zemědělství potřebuje hygienu a je čas, aby se vážnými reformami v této oblasti zabývala Královská komise, uzavírá Spectator.

Výhra komunistů v Moldavsku

Stejný list přináší i článek o Moldavsku s titulkem "Lépe bylo za Brežněva" a dodává: "Moldavská tržní ekonomika kolabuje, ovšem stará nomenklatura neboli nová mafie si žije na vysoké noze."

Spectator se podrobně zabývá zuboženým stavem této postsovětské republiky jen několik dní poté, co zde proběhly volby. Není divu, že téměř každý druhý Moldovan volil komunisty, tvrdí týdeník.

Vždyť za posledních deset let se zněkolikanásobil počet lidí, kteří každoročně zemřou na tuberkulózu, a hrubý národní produkt klesl o 60 procent. Jedním z mála styků Moldávie se západním světem jsou platby kreditní kartou, když obyvatelé vyspělých dětí přes internet adoptují malé moldavské děti, píše Spectator.

Samozřejmě, že za vše může ruská revoluce a sovětská doba, která tuto zemi poblíž rumunských hranic zanechala v tomto stavu ale Západ se s pomocí také nepřetrhne. Ulice v menších městech lemují billboardy zobrazující životní styl a la Monte Carlo, ale, končí svůj příspěvek Spectator, ty odrážejí realitu moldovského života stejnou měrou jako stará sovětská propaganda.

Soud s válečnými zločinci

Další britský týdeník Economist se zabývá situací v Srbsku. Economist píše, že zatčení bývalého šéfa tajné služby Rade Markoviče je důkazem toho, že se nad pohlaváry minulého jugoslávského režimu - včetně Slobodana Miloševiče, stahují mračna.

Podle týdeníku je ovšem poslední událost také dokladem toho, že srbská vláda získává moc na úkor vlády jugoslávské, tedy federální. Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica se, píše Economist, stavěl k Markovičovu zatčení spíše rezervovaně a srbská vláda je také více než její federální kolegyně nakloněna záměru poslat Miloševiče do Haagu.

Týdeník ovšem vše relativizuje, když svůj komentář uzavírá řečnickou otázkou. Když ale vezmeme v úvahu počet politiků, obchodníků a zločinců jakkoli spjatých s bývalým režimem, existuje skutečně vůle viníky potrestat?

Uprchlíci ve vlastních zemích

O pár stránek zpět se Economist zamýšlí nad údělem vnitřně přesídlených lidí, tedy nad tzv. uprchlíky, kteří nepřekročí hranice svých zemí.

Lidé postižení válkou nebo pronásledovaní režimem uvnitř svých zemí si zaslouží stejnou nebo možná ještě větší pomoc než běžní uprchlíci, uvádí Economist a dodává, že svět si to zatím pořádně neuvědomil.

Země jako Guinea, Sierra Leone nebo Libérie jsou toho posledním dokladem. Podle týdeníku přebývá nyní ve čtyřiceti zemích na 25 milionů vnitřně přesídlených lidí, polovina z nich v Africe a zbytek na Balkáně, střední Asii a v latinské americe.

Ovšem vzhledem k tomu, že se zatím nikdo nepokusil takto postižené osoby spočítat, jsou uvedená čísla pouze orientační a skutečný počet může být i několik milionů vyšší.

Mnoho z nich žije v uprchlických táborech stejně jako ostatní uprchlíci, tak proč mezi těmito skupinami dělat rozdíly, táže se týdeník. "Možná by bylo efektivnější těmto lidem pomoci a chránit je přímo na místě, aby nemuseli podstupovat mnohdy potupné cesty za azylem do vyspělých zemí," uzavírá Economist.

Neprůhledná česká ekonomika

Z na první pohled nudných ekonomických tabulek stejného týdeníku vyplývá pro Českou republiku jedna nepříliš lichotivá zpráva.

Průhlednost českého kapitálového trhu totiž patří mezi nejhorší na světě. Lépe než Praha dopadly v hodnocení např. takové země jako Rumunsko nebo Peru.

Britské týdeníky:
Economist
Spectator