Sobota 24. března 2001

předcházející

Blíží se hospodářská recese?

Economist svůj první úvodník nadepisuje otázkou "Může svět uniknout hospodářské depresi?"

Připomíná, že i když loni světová ekonomika zaznamenala pětiprocentní růst, který byl nejrychlejší za posledních šestnáct let, letos jsou dvě největší ekonomiky, americká a japonská, které představují čtyřicet šest procent světové výroby, na pokraji hospodářské deprese.

Britský týdeník pokračuje: "Centrálním bankám v Americe i v Japonsku to zřejmě dělá starosti. Americká tento týden už potřetí v tomto roce snížila úrokovou míru o půl procenta a japonská ji, ve skutečnosti, stlačila na nulu."

Ale Economist soudí, že i přes tato opatření by obě země mohla letos postihnout hospodářská deprese. Ve Washingtonu mají obavy, že hospodářské a finanční problémy obou ekonomik by se mohly vzájemně posilovat.

A to vyvolává další otázku: Mohla by globalizace světových trhů zboží a kapitálu, která po světě rozšířila výhody amerického ekonomického modelu a americké konjunktury globalizovat také americkou krizi?

	Globální hospodářská krize by byla bolestná a také by pobízela státy znovu zavádět ochranářská opatření. S troškou štěstí a pomocí odborných opatření by mělo být možné se globální krizi vyhnout.
	Economist

Economist vyjadřuje názor, že běžné ekonomické modely, které se zaměřují na obchodní svazky, spíše podceňují dopad americké krize na ostatní svět a že v posledních letech: vzrostla důležitost jiných kanálů, jako jsou přímé zahraniční investice a finanční nákaza prostřednictvím světových burz cenných papírů.

Britský týdeník uvádí další nový kanál, kterým by se virus ekonomické krize mohl rozšířit, totiž globální řetěz informační techniky propojující Ameriku, Japonsko a Asii.

Economist svůj úvodník končí výstrahou: "Opravdu globální hospodářská krize by byla nejen bolestná, ale také by s sebou nesla ohromná nebezpečí a pobízela státy, aby znovu zaváděly ochranářská opatření. S troškou štěstí a pomocí odborných opatření by mělo být možné se globální krizi vyhnout. Příslušní političtí činitelé by se neměli bát snížit úrokové sazby a daně, kde to je nutné. A také by měli dbát o to, aby první hospodářská deprese nové světové ekonomiky nezvrátila vývoj globalizace."

Změna balkánské politiky

V týdeníku Spectator zaujímá John Laughland velmi kritické stanovisko ke změně balkánské politiky Severoatlantické aliance v souvislosti s nedávnými událostmi v Makedonii.

Zatímco v letech 1998 a 1999 byli albánští povstalci označováni za nevinné oběti, příslušníci téže armády jsou dnes extrémisté, kteří musí být izolováni a rozdrceni.

Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, Javier Solana podle Johna Laughlanda použil slov hodných Miloševiče, když povstalce označil za teroristy, kteří musí být izolováni a vyjednávání s nimi za velký omyl. Je to přesně opak toho, co on a zbytek mezinárodního společenství doporučovali Srbsku v letech 1998 a 1999.

Jako důvod této změny v politice vůči Albáncům John Laughland v týdeníku Spectator vidí to, že se Západu podařilo nastolit povolný režim v Bělehradě a že už není důvodu, proč by se Srbové nemohli stát součástí nových regionálních bezpečnostních struktur, jak o tom nedávno v Berlíně hovořil premiér Džindžič.

Svoboda na internetu

Týdeník Economist v jiném úvodník píše o rostoucím vlivu internetu na vztahy mezi vládami a ovládanými na celém světě. Uvádí pro to několik důvodů.

	Rostoucí množství informací a počet poskytovatelů internetu ztěžuje soustavné sledování tohoto media. Mnohé z nabízených informací jsou možná koniny, ale není divu, že i tak to despotům na celém světě dělá starosti.
	Spectator

Webové stránky se dají mnohem hůře kontrolovat než novinové. Na rozdíl od novin, nepotřebují ani tiskárny, které se dají uzavřít, ani papír, jehož dodávky se dají omezit, ani distribuční síť, kterou lze ovlivnit, i když poskytovatelé internetových služeb, mohou být zastrašováni. Ale v případě potřeby možno webovou stránku snadno přestěhovat do ciziny.

Economist dále píše, že jednou ze zemí, které jsou velmi znervózněny internetem je Čína, která blokuje přístup k řadě zakázaných stránek, včetně New York Times, BBC a CNN.

Britský týdeník však takové snahy pokládá za předem prohranou bitvu a dodává: "S tím, jak roste množství informací a počet poskytovatelů internetových služeb, bude čím dál tím těžší toto medium soustavně sledovat. Mnohé z nabízených informací jsou možná koniny, ale není divu, že i tak to despotům na celém světě dělá starosti."

Britské týdeníky:
Economist
Spectator