Sobota 14. dubna 2001

předcházející

Tahanice o letadlo

Economist má úvodník o americkém průzkumném letadle, které muselo přistát na čínském ostrově Chajnanu a jehož posádku Číňané jedenáct dnů zadržovali.

Mezi jiným píše: "V tahanici o letadlo měli Číňané všechny trumfy v rukou, tedy posádku a letadlo. Ale teď jich většinu mají Američané, jako obchod, prodej zbraní Tchajwanu, podporu čínských snah uspořádat olympijské hry a podobně. A ve světle toho, co se stalo, je zde otázka, jak by je měli vynášet."

Economist ale Američanům nedoporučuje, aby podlehli pokušení a snažili se potrestat Čínu obchodními sankcemi, už také ne proto, že jsou jen zřídka kdy účinné.

Britský týdeník ale Američanům radí, že nejlepší by bylo nechat záležitosti tak jak jsou, usnadnit Číně členství ve Světové obchodní organizaci a vystavit ji tak tlaku mezinárodních obchodních zákonů.

Economist však soudí, že Amerika by měla vůči Číně nadále zastávat tvrdý postoj ve věci bezpečnosti.

"Znamená to, především, že na nadcházejících rozhovorech Američané potvrdí, že jejich letouny budou nadále volně létat v mezinárodním vzdušném prostoru a že nenechají Číňany na pochybách o tom, že by zasáhli v případě čínské invaze Tchajwanu."

Economist dodává, že "svým vyjádřením politování prezident Bush už ukázal dostatečnou pružnost. Ukázat ještě větší by bylo nebezpečné."

Železného Nova

Economist také otiskuje článek svého pražského zpravodaje o televizi Nova a Vladimíru Železném.

Mezi jiným píše: "Televizi Nova založili Ronald Lauder a Vladimír Železný. Lauder říká, že do televize investoval sto čtyřicet milionů dolarů, než mu ji Železný odcizil. Podle rozhodnutí arbitrážního řízení má Železný Lauderovi zaplatit třiadvacet milionů dolarů. Lauder také žaloval Českou republiku u mezinárodních soudů o náhradu ve výši pěti set milonů dolarů za to, že nechránila jeho investice. V amerických novinách už zveřejnil celostránkové inzeráty varující před nebezpečím hrozícím zahraničním investorům v České republice."

Autor článku v týdeníku Economist dále píše, že z počátku byly vztahy mezi Lauderem a Železným zřejmě dobré. Z Novy se brzy stala nejvýnosnější televizní stanice ve střední Evropě a Lauderově společnosti CME vydělávala půl milionu dolarů týdně. Firmě CME to částečně pomohlo uhradit ztráty na jiných bývalých komunistických trzích. Například v Polsku ztratila 86 milionů dolarů.

Autor článku pak popisuje průběh sporu mezi Lauderem a Železným od roku 1999 a uvádí, že během celého tohoto období televize Nova prosperuje. V současné době má dvaapadesát procent trhu.

	Železný by si chtěl koupit vlastní studia, rozšířit se na Slovensko a zavést dva nebo tři televizní kanály jen pro předplatitele. Jeho velkým snem je proniknout do rozhlasu.
	Economist

Podle britského týdeníku Železný tento úspěch připisuje nepřebujelému managementu a nemilosrdně komerčním pořadům, čímž, podle autora článku, snad myslel i nahé moderátorky pořadu Počasíčko.

Pražský zpravodaj Economistu dále píše: "Podle místních odborníků bude televize Nova prosperovat i nadále. I když tisková média Železným pohrdají, čeští politikové, vzhledem k volbám v příštím roce, si nemohou dovolit být tak nepřátelští. Vždyť zprávy televize Chtěl by si koupit vlastní studia, rozšířit se na Slovensko a zavést dva nebo tři televizní kanály jen pro předplatitele. Jeho velkým snem je proniknout do rozhlasu. Nova sleduje třiasedmdesát procent Čechů."

Na závěr autor článku v týdeníku Economist píše, že Vladimír Železný má velké plány: "Chtěl by si koupit vlastní studia, rozšířit se na Slovensko a zavést dva nebo tři televizní kanály jen pro předplatitele. Jeho velkým snem je proniknout do rozhlasu."

Japonsko v krizi

Časopis Spectator má článek Murrayho Sayla o hospodářských problémech Japonska.

"Snad každý japonský měřitelný ekonomický ukazatel klesá: zaměstnanost, objem maloobchodního prodeje, ceny pozemků, stavba nových domů, kapitálové investice, objednávky strojů a zařízení, dovoz a vývoz. Japonsko je teď úředně v deflaci, nebo, jak se tomu říkalo ve třicátých letech, v krizi."

Američtí odborníci jsou za jedno se svými japonskými kolegy v tom, že bezprostředním hospodářským problémem Japonska je nedostatečná domácí poptávka.

A důvod? Podle Murrayho Sayla v týdeníku Spectator to je vysoká míra úspor japonského obyvatelstva a poměrně nízká spotřeba.

	Japonská populace rychle stárne a staří lidé nechtějí utrácet. Nízkou porodností trpí všechny průmyslové země, které to neutralizují přistěhovalectvím. Japonci jsou pevně rozhodnuti udržet si vlastní monokulturu a imigraci nechtějí.
	Spectator

Vysvětlení je v tom, že "japonská populace velmi rychle stárne a staří lidé nechtějí utrácet. A i když nízkou porodností trpí všechny průmyslové společnosti, všechny anglicky mluvící země a většina evropských to jaksi neutralizují přistěhovalectvím. Japonci jsou ale pevně rozhodnuti si nadále udržet vlastní monokulturu a imigraci nechtějí."

Murray Sayle uvádí, že podle předpovědí, japonské obyvatelstvo dosáhne v tomto desetiletí počtu sto dvaceti sedmi milionů a pak začne klesat. Nízká porodnost a dlouhověkost - průměrná délka života v Japonsku je osmdesát let, nejdelší na světě - mezi jiným znamená, že sedmnáct procent obyvatel je starší pětašedesáti let a starší voliči volí konzervativní politiky, jsou proti změnám a neproduktivně hromadí své úspory v místních bankách.

Murrya Sayle v týdeníku Spectator dodává: "Japonsko má nejvíce průmyslových robotů na světě. Ale roboti nemají děti a nekupují ani nábytek, ani školní knihy. Zařizování domácností, kdysi hnací síla hospodářského růstu Japonska, se zastavilo."

Britské týdeníky:
Economist
Spectator