Sobota 21. července

předcházející

Pro a proti amerického protiraketové obrany

Economist se v úvodníku zabývá problémy kolem plánovaného amerického systému protiraketové obrany, jehož jednotlivé prvky by mohly být umístěny na zemi, na moři, ve vzduchu a možná i v kosmickém prostoru. Na otázku, co tím Bushova vláda sleduje, Economist odpovídá:

"Budou-li strategická jednání úspěšná, Spojené státy budou mít volnou ruku k tomu, aby odrazily raketové útoky z menších a vznikajících jaderných mocností a zároveň budou spokojeni i Rusové. Argumenty Spojených států převládnou, podaří-li se jim přesvědčit svět, že zrušení Smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany - ABM - je prostředkem k zajištění bezpečnosti a že to není samoúčelné."

Britský týdeník pak uvádí některé argumenty pro i proti vyvinutí systému protiraketové obrany. Nejlepší a podle Economistu nejjednodušší je tvrzení, že smlouva ABM byla dojednána pro bipolární a ne dnešní svět, v němž se rychle šíří možnost konstruovat rakety a opatřovat je hlavicemi se smrtonosnými náložemi.

Economist pak uvádí další argumenty pro i proti, jako například zda plánovaný protiraketový systém může odradit nebo naopak neodradit nějakého diktátora od útoku na Spojené státy, a táže se, není-li navrhovaný omezený protiraketový systém jen pláštíkem pro zřízení ohromného štítu nad celou Amerikou.

Takový systém, jemuž Economist říká astrodóm, i když technicky pravděpodobně neuskutečnitelný, by byl velmi nebezpečný strategicky, protože by ohrozil celou strukturu kontroly zbrojení, která je i přes své nedostatky pořád nejlepší nadějí světa na omezení nejnebezpečnějších zbraní.

Na závěr úvodníku Economist vyjadřuje názor, že naděje Ameriky na morální vítězství v tomto geopolitickém pokru musí spočívat v tom, že bude dávat přednost čestným argumentům a čestným politickým rozhodnutím.

Neúčinné sankce

V dalším úvodníku se Economist zabývá problémem či lépe řečeno neúčinností sankcí. Mezi jiným připomíná, že George Bush při nástupu do úřadu slíbil, že užívání sankcí ze strany Spojených států zjednoduší a omezí. Ale v tom neuspěl.

Economist soudí, že nejlepším argumentem proti sankcím je případ Fidela Castra na Kubě. Podle britského týdeníku sankce poskytly a poskytují diktátorovi vhodnou záminku k ospravedlnění všeho, co je špatné na jeho zemi.

Je to naprosto nevybíravá zbraň. A i když je lehké sankce zavést, zrušit je je velmi těžké, protože to znamená ústupek ze strany těch, kdo je zavedli. Kdyby prezident Bush embargo zrušil, Castro by to vyhlásil za vítězství.

Economist ale netvrdí, že sankce by měly být úplně zakázány. Jsou jednou z mála diplomatických pohrůžek, mimo války, které demokracie mají proti Saddamům a Miloševičům tohoto světa. A například sportovní sankce proti apartheidu v Jihoafrické republice velmi zapůsobily na tamní bělošskou menšinu.

Economist soudí, že Američané by měly své sankce udělat inteligentnější a s odvoláním na amerického ministra zahraničí Colina Powella, který americký Kongres žádal, aby se před uvalením sankcí zamyslel a naslouchal.

"Kubánské embargo pomohlo Castrovi přežít devět amerických prezidentů. Kdo ví, jaké nezáviděníhodné rekordy ještě pomohou vytvořit jiná embarga," dodává Economist.

Zpomalení německé ekonomiky

V týdeníku Spectator je článek zástupce šéfredaktora listu Financial Times Deutschland, Wolfganga Münchaua, o německé ekonomice.

"Skoro tři roky po nástupu kancléře Schrödera do úřadu - a právě asi rok před příštími všeobecnými volbami - je německá ekonomika na pokraji recese. I když celosvětové zpomalení ekonomické činnosti postihlo celou Evropu, Německo bylo zasaženo zvlášť silně."

Wolfgang Münchau dále píše, že kromě reformy daňového systému se celý Schröderův reformní program prakticky zhroutil a tvrdí, že německá ekonomika je nejvíce regulovaná a nejvíce zdaňovaná ze všech ekonomik západního světa. Až na několik privatizací se německý ekonomický systém moc nezměnil od padesátých let.

Wolfgang Münchau v týdeníku Spectator pak poukazuje na různé další slabosti německé ekonomiky, vyjadřuje názor, že kancléři Schröderovi zatím nehrozí nebezpečí, že nebude v příštích volbách zvolen, vzhledem ke stavu v jakém je křesťanskodemokratická opozice a varuje: "Před námi se odvíjí první opravdová krize v eurozóně."

Britské týdeníky:
Economist
Spectator