Sobota 28. července

předcházející

Reforma Evropské komise

"Na infarkt s aspirinem!" Tak charakterizoval týdeník Economist návrhy refomistických opatření Evropské komise, které v uplynulém týdnu představil starému kontinentu její předseda Romano Prodi.

Hlavním cílem jeho návrhů bylo přiblížit občanům Unie evropské instituce po zklamání z irského referenda, které řeklo "ne" dohodě z Nice. Nové návrhy však podle Economistu propast mezi Evropany a Evropskou komisí nepřemostí.

"Soustředí se jen na drobné mechanismy rozhodování, ne na významnější politická témata," tvrdí týdeník Economist a rovnou cituje jednoho z členů komise. Ten měl prohlásit, že Prodiho návrhy se netýkají politického uspořádání Evropy: "Je to spíš jako byste se ujišťovali, jestli máte správné číslo do veterinární poradny."

I když se návrhy dožadují větší srozumitelnosti v budoucích dokumentech Unie, o pár stránek pozdějí už samy mluví o regulacích, rámcových direktivách a koregulačním mechanismu. Jedním z důvodů, proč komisi někdy lidé nerozumí je ten, že že je plná úředníků, jejichž kariéra nespočívá na rozhovoru s voličem, ale na komunikaci s dalšími úředníky.

"Suchý žargon tak vytlačuje hovory lidí," konstatuje Economist, "a to ještě dřív, než své materiály předají do překladatelské mlýnice, která všechny závěry rozemele na byrokratické esperanto."

Důvody komunikačních obtíží jsou však podle týdeníku Economist mnohem hlubší. Všechno, co politice vdechne život na národních úrovních - tedy oblíbené osobnosti, skutečné politické strany, humor a média jednotlivých zemí. "To všechno na úrovni Unie chybí," dodává nemilosrdně Economist.

Průlom v jaderném ozbrojování...

V rublice alternativní názor Economist přináší karikaturu nazvanou "Průlom v jaderném odzbrojování".

George Bush na ní svému ruskému protějšku Vladimíru Putinovi nabízí: "Vladimir, my dokážeme svět zničit desetkrát víc než vy, co kdybychom se spolu zaměřili na to, že svět budeme moci zlikvidovat jen párkrát?

Moskevský hrdina na to s agendou nových jednání suče odpoví: "Hned se tak cítím bezpečnější."

Tak takhle ilustroval Economist janovské setkání dvou současných hlav ve studené válce kdysi znepřátelených velmocí, ale my se s ní přesouváme k článku, v dalším britském týdeníku, který se týká jednoho jablka sváru mezi Putinem a Bushem.

Protiraketová obrana není iluze

"Jako profesionální komentátor, nemám v devadesáti procentech případé ani ponětí o tom, o čem mluvím."Takhle zpovědnicky zahajuje svůj snad desetiprocentí komentář Mark Steyns ve Spectatoru.

Napadá v něm však své kolegy i americké liberály, kteří prý příliš povrchně a bez znalosti věci odsuzují systém protiraketového štítu, jehož současným apoštolem je republikánský prezident George W. Bush

"Raketová obrana - vždyť to je pitomost, jsou to jen vzdušné zámky," paroduje autor článku postoj liberálů - konkrétně demokratického senátora státu Michigan, Carla Levina.

"Pár dní po jeho výroku však tyhle vzdušné zámky získaly první obrysy," píše Spectator. 14. července letošního roku byla z letecké základny v Kalifornii odpálena zkušební střela, kterou zasáhla a zničila raketa odpálená z Marschallových ostrovů v Tichomoří, vzdálených na osm tisíc kilometrů.

"Rakety se střetly v rychlosti více než pětašedesáti tisíc kilometrů za hodinu," dokresluje situaci Spectator. "Tenhle test představuje realitu, je to faktická událost ke které skutečně došlo."

To ty ostatní věci jako skupina nejvyspělejších zemí světa G8, Severoatlantická aliance, Evropská unie a ostatní instituce, které musí George Bush přetrpět, to jsou jen tlachy a báchorky, to oni jsou fantasté a béčkoví herci, jak se podle Spectaturu liberálové posmívají patronovi Hvězdných válek, Ronaldu Reaganovi.

"Na rozdíl od nich Reagan pochopil, že nejjistější metoda jak neutralizovat každou zbraň, je učinit ji zbytečnou," uzavírá svoji úvahu připěvovatel Spectatoru Mark Steynes.

Britské týdeníky:
Economist
Spectator