Sobota 25. srpna 2001

předcházející

Pochybná mírová mise

Týdeník Spectator komentuje nasazení jednotek Severoatlantické aliance v Makedonii. Časopis odsuzuje vojenskou operaci, při níž je v zemi rozmísťováno tři a půl tisíce vojáků NATO pod britským vedením, buď jako trestuhodně naivní nebo trestuhodně pokryteckou.

"Pokud se na celou záležitost podíváme z hlediska britských národních zájmů, co je v Makedonii v sázce?" ptá se Spectator a hned si odpovídá: "Nic." Právě to je podle časopisu důvod, proč britský premiér Tony Blair jedná tak rozhodně. Stejně tak jako při bombardování Srbska nevyžaduje tento postoj žádný vážný důvod nebo morální odvahu.

"Pozdvižení v balkánské zemi dává Blairovi iluzi, že disponuje rozsáhlou mocí a vlivem, že tahá v pozadí za drátky. Celý svět ale ví, že je to malý kluk, jenž dráždí své své spolužáky, kteří ho ve škole šikanují, jen pokud je nablízku jeho otec. A tím jsou v tomto případě Spojené státy americké," píše týdeník.

Britské ozbrojené síly existují podle Spectatoru proto, aby bránily britské národní zájmy. Jejich morálka je do značné míry udržována tím, že vojáci si jsou vědomi slavných tradic britské armády.

"Těžko nalézt lepší způsob, jak podlomit jejich morálku a roli v národním životě, než je poslat na pochybnou a neefektivní mírovou misi do země, v níž nemá Británie žádný národní zájem," soudí časopis.

"Ti, kdo si představují, že makedonské problémy mohou být vyřešeny malou britskou a alianční intervencí, prokazují naprostou neznalost tamních poměrů. Albánský separatismus neuspokojí žádné záruky, nebo smlouvy," píše se v komentáři týdeníku.

Dokonce i znalci albánských poměrů prý uznávají, že Albánci v Makedonii si před vypuknutím bojů nemohli ve srovnání s Albánci v Srbsku téměř na nic stěžovat. "Žádné nové ústavní uspořádání proto nemůže potlačit albánské snahy o odtržení od Makedonie," soudí Spectator.

Co dělat v krizi?

Economist zase v článku 2001 rad, co dělat v recesi varuje před globální hospodářskou krizí.

Časopis si všímá, že americký Úřad federálních rezerv, nebo-li americká centrální banka, letos už po sedmé snížil úrokové sazby, tentokrát na tři a půl procenta. Banka tak znovu vlastně zlevnila půjčování peněz a doufá, že tak povzbudí podniky k investicím a hospodářské aktivitě.

Američané podle Economistu doufají, že se tak šéfovi centrální banky Alanu Greenspanovi podaří předejít hrozící hospodářské recesi. Pro mnohé ekonomy je však už příliš pozdě. "Výrazný pokles amerického hospodářského růstu už totiž recesi způsobil. Možná ne přímo ve Spojených státech, ale k recesi už došlo v Mexiku, Singapuru nebo na Tchajwanu," píše časopis.

Ze zbytku světa mezitím přicházejí další ponuré zprávy. V Německu ve druhém čtvrtletí ekonomika stagnovala, růst v eurozóně podle všeho ani zdaleka nepřekročí jedno procento. K poklesu hrubého domácího produktu dochází v Japonsku a něco podobného lze prý očekávat podle Economistu i ve východoasijských zemích a státech latinské Ameriky.

Časopis tvrdí, že nynější hospodářské potíže se ve třech rysech výrazně liší od situací, za nichž došlo v uplynulém půlstoletí ke globálním hospodářským recesím.

Za prvé je prý nynější hospodářská slabost daleko rozšířenější po celém světě, než tomu bylo v minulosti. Stejně tak jako jednotlivé ekonomiky podle Economistu v uplynulých letech těžily s větší vzájmené provázanosti, dnes na ní podobně doplácejí.

Druhým velkým rozdílem pak údajně je nynější nízká inflace. Centrální banky tak mají široký prostor k manévrování kolem snižování úrokových měr, které fakticky můžou snížit cenu půjček a povzbudit tak hospodářskou aktivitu.

Tento manévrovací prostor si, jak tvrdí Economist, dobře uvědomuje americká centrální banka. Evropská centrální banka ho však prý téměř vůbec nevyužívá. Narozdíl od sedmera snížení úrokových měr ve Spojených státech během letošního roku, evropští centrální bankéři snížily sazby od začátku roku jen jednou.

Za třetí jsou nynější hospodářské problémy prý způsobeny nikoliv poklesem poptávky zákazníků, ale poklesem investic firem po předchozím přehnaném očekávní zisků.

To vše vede Economist k závěru, že i když se světu podaří vyhnout globální recesi, úplné zotavení se světového hospodářství nějakou dobu potrvá.

Britské týdeníky:
Economist
Spectator