Sobota 22. září 2001

předcházející

Důvody vojenské odvety

"Jít do boje bude, těžké, ale nebojovat by bylo ještě horší," začíná úvodník v posledním vydání britského týdeníku Economist, ve kterém autoři analyzují výhrady proti vojenské akci Spojených států.

"Někteří lidé mají zato, že odvetou klesnou Spojené státy na stejnou úroveň jako teroristé. Podle nich je špatné, pokud zemřou další lidé, ať už v Afghánistánu, anebo rozpoutá-li se nový cyklus násilí. Argumentují, že by bylo lepší, kdyby se kromě zvýšené sebeobrany, nepodniklo nic dalšího," píše Economist a pokračuje:

"Smutnou skutečností lidských vztahů však je, že člověk nedosáhne míru, pokud pokud za něj nebojuje. Nečinnost by tedy vyvolala horší následky než jakkoliv nebezpečná odveta. Akci by to pouze odložilo, nikoliv odvrátilo," uvádí britský týdeník a v další části svého článků zkoumá hlubší příčiny útoku na americké cíle.

"Cílem byla destabilizace jak samotných Spojených států, tak také širšího statu quo ve světě, a to zejména v oblasti Blízkého východu a střední Asie. Cílem bylo pozměnit nebo zcela odstranit přítomnost Ameriky a Izraele a změnit či zničit režimy, které v neklidné oblasti vládnou."

Economist pak uvádí jako příklad nejbohatší arabskou zemi Saudskou Arábii, kde mají Američané své vojenské základny. Pokud tahá Usáma bin Ládin v pozadí za nitky útoků proti Američanům, určitě by byl strašně rád, kdyby byl saúdský režim svržen a Američani vypovězeni.

Rusko - komplikovaný spojenec

V dalším článku se Economist věnuje spolupráci s Ruskem jako členem mezinárodní koalice proti terorismu. "Rusové chtějí proti terorismu bojovat," uvádí britský týdeník, ovšem s výjimkou, pokud by do něj byli zapleteni jejich přátelé.

Economist označuje Rusko za vyhýbavého a také hodně náročného spojence, ale zřejmě také jednoho z těch nezbytných. Alespoň na povrchu to nikdo nezpochybňuje. Samotná historie ruského boje proti terorismu je však hodně nepřehledná, lze-li to tak vůbec říci.

Ruské úřady totiž obvinily Čečence z pumových atentátů v Moskvě a na dalších místech v roce 1999, které stály životy tří stovek lidí a v samotném Čečensku vedly k válce. Ale následné vyšetřování bylo pozoruhodně neohrabané. A soud s údajnými atentátníky ve Stavropoli na jihu Ruska vzbuzuje četné pochyby.

"Navíc Rusko zůstává nadšeným přítelem dodavatelem zbraní zemím, které terorismus podporují: Libye, Irán a Irák. Pokud chce tedy pan Putin skutečně přispět k boji proti terorismu, bude se muset vzdát některých výnosných obchodů a starých přátelství," píše Economist.

Ruská účast v koalici proti terorismu má ještě jeden aspekt - nervózně ji sledují pobaltské země. Rusko se ostře staví proti jejich členství v Severoatlantické alianci. Pokud by došlo ke skutečné válce a pokdu bude potřeba zacházet s Ruskem v rukavičkách, chuť aliance na další rozšíření může poklesnout.

"Suma sumárum, Rusové teď mají šanci získat body u Američanů a současně posílit svou vlastní pozici podél svých hranic, zvláště u svých jižních sousedů," končí příspěvek o pozici Ruska v mezinárodní koalici proti terorismu britský Economist.

Britská podpora Spojených států

Další britský týdeník Spectator v redakčním komentáři uvádí, že v konfliktu s mezinárodním terorismem nepůjde o válku, ale o usilovný souboj. Zamýšlí se dále nad rolí Velké Británie.

Pro Británii je zcela zásadní, aby Spojené státy v jejich úkolu podpořila. Ovšem za dvou podmínek: Musejí být identifikováni správně pachatelé a jejich ochránci a je třeba ochránit životy nevinných lidí.

"Nějaká krev, možná dokonce hodně krve bude v konliktu, kde je nepřítel všude a současně nikde, prolito. Nevybíravé zabíjení však není rozhodně odpovědí na podobně nevybíravé krveprolití," soudí Spectator a dodává, že zápas s terorismem bude dlouhý, možná nebude mít nikdy konce.

"Nemělo by ho však provázet nic, co by vedlo k nenávisti či podezřívavosti vůči imigrantům do Británie, případně co by povzbudilo byrokraty v jejich postupu proti lidským právům a svobodám. Měli bychom si nicméně zvyknout na to, že některé skupiny lidí, uvnitř Británie i za jejími hranicemi, mohou být pečlivěji sledovány," uvádí týdeník.

Další lekcí ze strašlivých událostí ve Spojených státech je podle Spectatoru fakt, že multikulturalismus je pohodlné a zlenivělé odmítání skutečnosti, že mezi světovými názory existují nesmiřitelné konflikty.

"Kataklyzmické události z New Yorku by nám měli rozpoznat cenu západních liberálních hodnot a zvětšit naši ochotu a vůli je bránit - pokud to bude potřeba i s velkou surovostí," uzavírá svůj komentář týdeník Spectator.

Britské týdeníky:
Economist
Spectator