| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravil Jan Čáp
"Válka nervů," tak charakterizuje úvodník Economistu strach z možných bioteroristických útoků ve Spojených státech i v Evropě.
"Počet skutečně nakažených je minimální a celkově Ameriku spíš posiluje," píše týdeník, podle kterého dopisní obálky se snětí slezinnou mimo jiné potvrzují, že teroristé jsou reální a organizovaní nepřátelé, a ne přízraky nebo skupina 19 maniaků, kteří zahynuli 11. září v amerických letadlech. "Antraxové útoky odhalují slabost organizace Al-Kaidá," píše Economist. "Záměrům teroristů by mnohem lépe vyhovovalo destabilizovat vlády islámských zemí, které podpořily protitalibánskou koalici." Teroristické útoky na muslimy v Pákistánu, Saudské Arábii nebo v Egyptě by však džihádu nijak neprospěly. Economist proto navrhuje mnohem ďábelštější vysvětlení bioteroristické taktiky: Usáma bin Ládin a jeho kolegové-teroristé podnikají slabé, možná však velice chytré útoky. Přivítali by totiž mnohem silnější americkou vojenskou reakci, protože ta by mohla mezinárodní koalici v čele s Washingtonem rozložit, a to nejen ve frontových zemích kolem Afghánistánu a v arabském světě, ale i v rámci západních spojenců. "Tři slova skloňovaná v této souvislosti nejčastěji byla Irák, Sadám a Husajn," píše Economist a upozorňuje, že ať už odesilatelé antraxových obálek získali zárodky sněti z iráckých zásob nebo ne, rozhodně chtějí aby si Američané mysleli, že je do akcí zapojen i Bagdád a namířili rakety na Saddáma Husajna. "Výroky některých amerických politiků, kteří z dopisových zárodků sněti obvinili Irák a začali hovořit o rozšíření vojenských operací, musely panu Usámovi bin Ládinovi znít jako rajská hudba," píše týdeník, podle které už to je možná dost dobrý důvod, aby se Amerika Bagdádem přestala zabývat a soustředila se na to, co je třeba bezprostředně udělat - což je svržení Talibanu, nutné pro izolování a porážku bin Ládina. Pokud k ní dojde co nejrychleji, podaří se podle Economistu Američanům zvýšit sebevědomí a udržet protitalibanskou koalici pohromadě. Taliban byl vojensky oslaben, ustupuje a brzy se možná zcela stáhne ze svých pozic do Kandaháru a vliv v městech na západě a severu Afghánistánu postoupí různým skupinám svých nepřátel. Talibánce potom bude brzo možnéí zcela svrhnout a nahradit. "Ale kým?" ptá se Týdeník Economist. Dvě desítky let vládly v Afghánistánu jen válka a chaos, neexistuje tu síť vládních úřadů, které by jako v Bosně někdo obsadil, a neexistuje dohoda o tom, jak by nová vláda Afghánistánu měla vypadat.Američané možná zpočátku nechtěli působit jako imperiální mocnost a nic konkrétního nenavrhovali, teď to však podle Economistu vypadá, že nemají, kým Talibán nahradit. Směr, kterým by se vojensko-diplomatické úsilí mělo podle týdeníku ubírat, určuje pokračující vojenská hrozba Spojených států, podporovaná mírovými jednotkami OSN, to vše podpořeno trvalou pozorností a silnou finanční injekcí ze Západu. S blížící se zimou a Ramadánem musí síla postupovat vpřed. Talibán musí odejít a být nahrazen režimem novým. Teprve potom se ukáže, jaké nervy má Usáma bin Ládin, uzavírá úvodník Economistu. Role Saudské Arábie Další britský týdeník Spectator v článku "Hadi z Arábie" zkoumá v současné mezinárodní krizi roli Saúdské Arábie.
Spectator tvrdí, že Rijád je hlavním zdrojem mnoha a možná prý všech současných komplikací. Někteří ze sebevražedných útočníků ze Saúdské arábie pocházeli - stejně jako Usáma bin Ládin - a pákistánské tábory pro výcvik Talibanců Saúdská Arábie financovala. "Pokud chceme hledat kořeny současných problémům, americká podpora Izraele je proti podpoře, které se od Washingtonu dostalo Saúdské Arábii, naprosto zanedbatelná," tvrdí týdeník. Americká technologie učinila z reakcionářského feudálního zapadákova technologicky nejvyspělejší a mimořádně bohatý reakcionářský feudální západákov. Každý pátek se tu ještě stíná, ale rozvrh poprav programuje počítač. Pokud o těchto věcech Amerika nepřemýšlela před 11. zářím, měla by stím teď začít. "Americká neimperiální strategie selhala a Washington by měl pro svou vlastní bezpečnost udělat to, co po válce v zemích jako Německo a Japonsko, totiž civilizovat je," uzavírá netradičním názorem.
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||