Sobota 27. října 2001

předcházející

Jak se svět změnil (a nezměnil)

"Opravdu se svět po 11. září změnil?" ptá se v posledním vydání týdeník Economist a odpověď rozděluje na tři části. Zaprvé jde o tendence, které se po útocích na americké cíle zrychlily, za druhé na pozice, které se po nich vyjasnily a na věci, které se změnily zcela zřetelně, anebo naopak nezměnily vůbec.

"Především se urychlil pohyb mířící k hospodářské recesi ve Spojených státech. Asii a v západní Evropě, soudí Economist. Ochota jednotlivců i firem utrácet peníze souvisí s jejich důvěrou v budoucnost, takže teroristické útoky podle týdeníku věci prudce zhoršily. Existují však také kompenzační síly: levnější ropa, zvýšené výdaje na bezpečnost a v budoucnu i na obranu. Vzrostla také ochota jednotlivých vlád podpořit poptávku monetárním ia fiskálními nástroji. Ovšem to, jak dlouho recese potrvá, bude záležet, především na tom, jak válka dopadne.

"Pokud jde o vyjasněné pozic na mezinárodní scéně, nejzřetelnějším vývojem prošlo Rusko," soudí Economist a uvádí, že zčásti je to vysvětlitelné vlastními zájmy určovanými vlastní muslimskou válkou v Čečensku.

Nic se však nezměnilo, pokračuje briský týdeník, pokud jde lepší spolupráci s Ruskem na Balkáně a jeho odpor vůči rozšíření Severoatlantické aliance a vstřícnější vyjednávaní ve věci raketové obrany a smlouvy o protibalistických raketách. Ovšem základní ruský zájem raději se Západem spolupracovat, než jít do konfrontace, je teď mnohem zřetelnější.

Pokud jde o záležitosti, které události z 11. září vůbec nezměnily, zmiňuje Economist konflikt na Izraelem okupovaných územích.

Změnil se naopak vztah Spojených států k Pákistánu a také japonská ochota upravit svou Ústavu tak, aby Tokio mohlo poskytovat Američanům v příštích konfliktech logistickou podporu. Což by však bezpochyby špatná zpráva pro Čínu, jejíž vztahy se Spojenými státy jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů, které se naopak vůbec nezměnily.

Čína si nevyvolávala žádné potíže kvůli americké kampani v Afgánistánu, ale napětí mezi oběma zeměmi kvůli Tchajwanu a tudíž i kvůli raketové obraně zůstává stále stejné. Ve světě, který se octil v proměnlivém víru, uzavírá svůj úvodník Economist, může být jistá kontinuita útěchou. Nikoliv však kontinuita tohoto druhu.

Nově nastartovaný mírový proces

Londýnský Spectator, známý svými konzervativními názory, rozebírá v posledním úvodníku mírový proces v Severním Irsku poté, kdy Irská republikánská armáda učinila tento týden část svého zbrojního arzenálu nepoužitelným.

Pokud IRA zničí veškeré zbraně, pokud bude v provincii obnovena normální činnost policie a pokud budou zrušena polovojenská ghetta a kriminální enklávy, pak by mohl ulsterský mírový proces fungovat jako model," píše Spectator. Těch "pokud" je však příliš mnoho, soudí Spectator a dodává:

"Nejnovější gesto Irské republikánské armády je vskutku pouze prvním milníkem, ale bylo by přílis pošetilé z něj odvozovat, se že bývalí teroristé jsou teď odhodláni za každou cenu pokračovat po cestě k trvalému míru. Skutečnost, že se jejich minimálnímu úsilí, aby splnili své povinnosti vyplývající z Velikonoční dohody, dostalo takové nadšeného přijetí, nezvýší jejich respekt k britské vládě ani jejich důvěru v její pevné postoje."

Také unionisté vedení Davidem Trimblem by se měli řádit v dalších krocích směsí velkorysosti a opatrnosti, soudí týdeník. "Jeho ministři by se měli vrátit do severoirské exekutivy, ovšem pouze za předpokladu, že iniciativa IRA byla novým, nikoliv posledním krokem na cestě k odzbrojení. Irskou republikánskou armádu je třeba soudit podle jejích činů a nikoliv slov," uzavírá svůj úvodník k mírovému procesu týdeník Spectator.

Britské týdeníky:
Economist
Spectator