Britské týdeníky

Sobota 24. listopadu 2001

předcházející

Prchavá povaha vítězství

"Už od samého začátku kampaně proti teroristům, kteří jedenáctého září v Americe zmasakrovali tisíce civilistů, bylo jasné, že nejsložitějším úkolem bude definovat samotné vítězství kampaně, " zahajuje úvodní článek Economistu, s názvem "Prchavá povaha vítězství", podle něhož se ani dopadení Usámy bin Ládina, ani porážka afghánského Talibánu za zcela dostatečnou výhru Západu považovat nedá.
Polapit hlavu teroristické organizace Al-Kajdá pár měsíců po útoku na A0eriku bude podle týdeníku triumf a svržením Talibánu dají Spojené státy jasně najevo, že ti, kdo by v budoucnu hostili mezinárodně hledané teroristy, budou za své chyby platit Kampaň proti teroristům z Al-Kajdá však bude muset překročit stín Afghánistánu a osoby bin Ládina, píše týdeník, podle něhož se tato oblast v budoucnu může stát líhní teroristů znovu.

Al-Kajdá zde totiž nenalezla útočiště jen kvůli spřízněnosti s místními náboženskými militanty, ale také kvůli chudým podmínkám kraje a obrovskému rozsahu bin Ládinova majetku, který z něj činí přitažlivého spojence. Proto musí Amerika a protiteroristická koalice udělat co je v jejich silách, aby do Afghánistánu dosadily novou vládu.

Vojenská kampaň může pokračovat za účasti muslimských vojáků například z Turecka, Západ však musí soustavně prokazovat viditelný zájem a účast na další obnově regionu.

A jak kontruje Economist kritikům války proti terorismu, jehož noví stoupenci prokazují obnovitelnost lidských zdrojů svého politicky motivovaného násilí? Moderní dějiny Severního Irska, Španělska a dalších zemí, které už s terorismem bojují několik dekád podle Economistu vykazují méně i více úspěšná období a má se to prý s nimi podobně jako s ekologií.

"Lidská civilizace vždy ovlivňovala planetu bez ohledu na tlak zákonů a morálky," konstatuje týdeník. Žádný ochránce životního prostředí by ale nenavrhoval, aby se jen proto mělo zastavit jakékoli úsilí na záchranu planety.

Jestli si chtějí lidé zachovat základní standardy bezpečnosti a občanských svobod, platí pro ně stejný imperativ jako pro budoucnost planety země. "Musejí tedy teroristy vypátrat, potrestat a izolovat," uzavírá týdeník Economist, který vyslovil naději, že se z lekce od Al-Kajdá západní spojenci poučí pro příští jednání s bagdádským diktátorem Saddámem Husajnem. Ten, jak připomíná týdeník, je totiž příští položkou na seznamu hledaných osob.

Když Severní aliance tento týden osvobodila hlavní město Afghánistánu Kábul, ukazovala britská média, jak mezi prvními do dobytého města vstupuje zpravodaj televize BBC John Simpson, kterému se od té doby ironicky přezdívá "Osvoboditel".

Odkaz Enocha Powella

Jeho donekonečna opakované reportáže si bere na mušku karikatura dalšího britského týdeníku Spectator.V souvislosti s mediálním načasováním celé vojenské operace na ní jeden mudžahedín upozorňuje druhého: "Nezapomeň, že celá bitva skončí, teprve až přijde ten tlustej reportér z BBC".

Na dalších stránkách ale Spectator rehabilituje britského kontraverzního konzervativce Enocha Powella, od kterého se - jako od excentrického demagoga s radikálními názory na britskou imigrační politiku - koncem 60. let distancovala stínová konzervativní vláda Edwarda Heathe. Ve veřejném projevu na téma mnohonárodnostní Británie si tehdy Powel zavěštil a prohlásil, že podobně jako "starověký Říman vidí Tiberu zpěněnou krví".

Spectator tvrdí, že dnešní válka proti terorismu a občasné etnické napětí uvnitř Británie jen dokazují, že Powellově řeči se tehdy měla věnovat větší pozornost. "Nešlo mu o rasy ale britskou kulturu, " tvrdí týdeník,

"Enoch Powell si uvědomoval problémy spojené s komunitami přistěhovalců napěchovanými v městském ghettu. Slovo "multikulturní" v Powellově slovníku neexistovalo, ale přesto už před některými stránkami mnohonárodnostní společnosti varoval. Upozorňoval politiky na kumulaci problémů, které se mají řešit dokud "není jejich mrak větší než dlaň". Současné demonstrace britských muslimů proti válce v Afghánistánu nebo útoky na křeštanský kostel v britském Bradfordu jsou podle Spectaroru důsledkem toho, že veřejnost Powellovy rady ignorovala.

Týdeník tak hájí projevy muže, kterého většina současných Britů odsuzuje jako fašistu: "Než z něj dělat obětního beránka celé jedné generace politiků, kteří selhali, dlužíme mu nyní posmrtné omluvy, " uzavírá Spectator.

Britské týdeníky:
Economist
Spectator