| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravil Jan Rozkošný
Týdeník Economist ve svém nejnovějším čísle podrobně rozebírá postoj Francie k rozšíření Evropské unie. Podle časopisu se v době, kdy jednání s nejpokročilejšími kandidáty zejména ze střední Evropy vstupují do závěrečné fáze, z Paříže začínají ozývat hlasy proti vstupu nových členů.
Podle Economistu sice může takový návrh na první poslech působit velkoryse, v Bruselu je však vnímán jako francouzský pokus nasypat do motoru ženoucího snahy o rozšíření písek. A tato snaha, jak píše časopis, rozhořčila zejména přední uchazeče o vstup, tedy Polsko, Českou republiku a Maďarsko. Spekulace o tom, že francouzští představitelé uvažují o vetu rozšíření patnáctky, přiživil podle týdeníku článek ve vlivných francouzských novinách Le Monde s názvem "Kdo se odváží říct ne rozšíření?" Francouzské noviny podle Economistu naznačují, že "politická korektnost" brání evropským představitelům přiznat, že evropské instituce nebudou stačit na nové členy a že přijaté státy nebudou schopny dostát závazkům plynoucím ze členství v unii. Časopis upozorňuje, že Francie má řadu nacionalistických důvodů, proč se bát rozšíření. Pařížská vláda se prý zejména obává toho, že by ji větší unie mohla odsunout na pozici druhořadé mocnosti, tedy k Británii, Itálii, Španělsku a Polsku. Francie má také zatím výrazný prospěch ze společné evropské zemědělské politiky. Economist však tvrdí, že je nepravděpodobné, že by se Paříž snažila zabránit rozšíření přímo. Službu by jí však prý mohli prokázat irští voliči, pokud znovu v referendu odmítnou smlouvu z Nice. "Ta je přitom, i když prý nesprávně, považována za základní předpoklad rozšíření," připomíná časopis. "A pak je tu otázka Kypru. Vládám zemí unie se příliš nechce přijmout do společenství rozdělenou zemi, jenže Řecko hrozí, že bude vetovat přijetí všech ostatních kandidátů, pokud bude Kypr z rozšíření vynechán. Proč by tedy nemohla Paříž nechat udělat špinavou práci Athény," ptá se Economist. Drsné Řecko Spectator obsáhle komentuje zadržení 12 britských turistů, kteří přijeli do Řecka sledovat letadla, ale tamní úřady je obvinily ze špionáže.
Je opravdu obtížné vysvětlit, proč si dospělí lidé navléknou větrovku, namažou chleba z marmeládou, vezmou termosku a zápisník a snaží se poznamenat si registrační čísla vojenských vrtulníků. Ale tito lidé něco takového udělali do značné míry kvůli jisté neškodné britské ekcentričnosti. Podle Spectatoru je však prý šokující, jakým způsobem řecké úřady s Peloponéským tuctem, jak časopis skupině přezdívá, po zadržení zacházejí. Týdeník tvrdí, že osud těchto lidí v řeckém vězení si nikterak nezadá s osudem zahraničních humanitárních pracovníků zadržovaných afghánským hnutím Taliban. Jediná žena ve skupině, jednapadesátiletá Lesley Coppinová, je například vězněna v neslavně proslulé ženské káznici v Athénách, kde sdílí celu se čtrnácti dalšími ženami. Její mužští kolegové popisují, jak musejí ve špinavých celách spát na tenkých matracích položených betonové podlaze. Spectator proto po řeckých úřadech žádá, aby rychle dospěly. "Jak je možné, že Američané u své letecké základny v anglickém Suffolku, vytvořili dokonce zvláštní stanoviště pro nadšence, kteří rádi sledují letadla, zatímco v Řecku může někdo za úplně stejný čin skončit ve vězení," táže se týdeník. Pokud chce být Řecko bráno vážně jak vojensky, tak v otázce lidských práv, musí Peloponéský tucet co nejrychleji propustit. A k dosažení tohoto výsledku musí britské ministerstvo zahraničí podnikat rázné kroky, i kdyby mělo třeba hrozit britským bojkotem olympijských her v Athénách v roce 2004. Britské týdeníky:
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||