| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravil Jan Rozkošný
Týdeník Economist tento týden přišel s překvapivým vysvětlením, proč světová ekonomika neupadla v posledních měsích do recese. Jak píše časopis, rozhodující úlohu při současném ekonomickém oživení hrají ceny domů.
Economist se pozastavuje nad tím, že lidé i přes rostoucí nezaměstnanost a klesající ceny akcií, pokračovali v utrácení. Vysvětlení lze podle časopisu nalézt v pokračujícím růstu cen domů. Své kouzlo přitom prý sehrálo i snižování úrokových sazeb centrálními bankami, což vedlo i k levnějším hypotékám. Průzkum časopisu naznačuje, že k boomu cen za reality nedocházelo v posledních měsících pouze ve Spojených státech, ale také v Británii, Austrálii, Francii nebo Španělsku, kde ceny domů rostly nejrychleji od osmdesátých let. Naopak německé hospodářství dost možná zakoplo o to více, že trh s realitami je v zemi v depresi. Lekci, kterou si však musejí spotřebitelé i ekonomové podle Economistu z tohoto vývoje vzít, však je, že utrácení nemůže být trvale vyšší, než příjmy. Ceny domů prý sice zachránily americkou i světovou ekonomiku od hlubší recese, nicméně lidé by měli být opatrní na své výdaje. "Koneckonců domy jsou tak pevné, jak pevné jsou jejich základy," varuje týdeník Economist.
Časopis Spectator tento týden přináší článek zpochybňující důvody případného vojenského zásahu proti iráckému režimu Saddáma Husajna. "Ačkoliv válka v Afghánistánu ještě neskončila," píše Neil Clark v týdeníku, "obhájci vojenské operace proti Iráku neztráceli čas se snášením důvodů pro kobercové nálety na Bagdád".
"Není divu, že Iráku se jen stěží dostane spravedlivého zacházení. Členové Organizace států vyvážejících ropu OPEC usilují o to, aby irácké ropné rezervy zůstaly pokud možno navždy mimo světové trhy. Británie by však neměla těmto zájmům podlehnout a naopak by měla zásadně přehodnotit svoji politiku vůči Iráku," soudí týdeník. Morální argument, že pouhým zrušením mezinárodních sankcí vůči této zemi by se každý měsíc zachránil život šesti stovkám dětí, není podle Spectatoru pro západní politiky evidentně dostatečný. Nicméně i tak zůstává podle Spectatoru řada v uvozovkách "reálpolitických" důvodů, proč by se měl britský postoj změnit. Časopis zdůrazňuje, že to byla právě Británie, která přispěla k osvobození mezopotámského lidu z jha Otomanské říše, anebo že dlouhá léta studovali iráčtí politici, obchodníci a vládní úředníci za mlada na britských univerzitách. Všechny tyto faktory přispívaly k tomu, že Británie mohla s Irákem velmi dobře rozvíjet obchodní styky. "Po deseti letech otrockého následování americké politiky vůči Iráku však všechny tyto výhody zmizely," soudí Spectator. Británií prý nyní Iráčané obecně opovrhují, zatímco Rusové a Francouzi jsou první v řadě na zakázky na rekonstrukci země a práva na těžbu ropy. "Pokud prý vláda Tonyho Blaira rychle nezmění svou politiku, obrovské obchodní příležitosti spojené s využitím druhých největších zásob ropy na světě, budou navždy ztraceny," tvrdí autor článku Neil Clark. Iráčané, hrdí a pohostinní lidé, už dozajista zaplatili vysokou cenu za zločiny svého vůdce. Nejlepším způsobem, jak zajistit mír v oblasti, jak pro Araby, křesťany i židy, je přivítat Irák zpět v mezinárodním společenství, uzavírá svůj kometář Spectator. Britské týdeníky: |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||