Britské týdeníky

Sobota 4. května 2002

předcházející

Připravil Ivan Kytka

NATO se musí změnit

Autoři úvodníku v Economistu se podrobně zabývají tím, jakou budoucnost má Severoatlantická unie a píší: "NATO se hodně změnilo, ale musí se změnit ještě více. Řekněme to rovnou bez obalu, kdyby Aliance po 11. září neexistovala, snažil by se ji někdo vymyslet? V současné formě určitě ne," odpovídají si autoři článku, ale pak dodávají:

"I když se nebezpečí, kterému Evropané i Američané společně čelí, změnilo, potřeba kolektivní obrany proti nim nikoliv. Příští teroristický útok totiž může být namířen proti Berlínu nebo Paříži stejně jednoduše jako prot New Yorku nebo Washingtonu."

Bezkonkurenční americká vojenská síla přitom znamená, že Američané mají volbu a v případě Al-Káidy tomu dali dokonce přednost, že vydají na nějakou misi sami. Pro Evropany by z toho mělo plynout podle Economistu znepokojení.

Pokud by byli postaveni sami do takové situace, ukázalo by se, jak jsou špatně vybavení. Je třeba udělat více proto, aby se podařilo ustavit mobilní síly rychlého nasazení a obstarat lodě a letadla, která by je dostala na místo určení.

Evropané sice nemusejí dělat úplně všechno, čeho jsou schopni Američané, ale měli by být přirpaveni na to, že musí ke společné obraně přispět a být také ochotni za ni zaplatit. Jde o to, aby se peníze na obranné výdaje vynakládaly moudřeji než dosud, aby spolupracovali na společných vojenských projektech, ale aby byli také ochotni zvyšovat vojenské rozpočty.

Pokud má však zůstat účinnou vojenskou institucí, pokračuje Economist, musí také více přemýšlet o tom, co ji drží pohromadě - a to je integrovaná vojenská struktura a vzájemné obranné záruky. Pokud však tahle vlákna příliš natáhnete, začnou praskat.

Ještě před 11. zářím byla Amerika připravena přijmout na podzimním summitu Aliance v Praze maximální počet kandidátů - Slovinsko, Slovensko, tři pobaltské země, Bulharsko i Rumunsko, přitomíná britský týdeník.

Pokud se má však NATO v budoucnu zaměřit na nové úkoly, potřebuje takové nové členy, kteří budou na potřebné úrovni. Do listopadu někteří z nich na takové úrovni budou, jiní ne. Pokud by je však Aliance přijala jen kvůli tomu, aby nezůstali mimo, oslabilo by jí to, uzavírá svůj úvodník Economist.

Pohnutky odpůrců tabákové reklamy

Londýnský Spectator se věnoval domácímu tématu: připravovanému zákazu reklamy na cigarety a tabákové výrobky, který by měl vstoupit v platnost v Británii od příštího roku.

Týdeník cituje vládní argument, že zákaz reklamy sníží konzumaci o dvě a půl procenta a zachrání tak ročně tři tisíce lidských životů. Podle časopisu to však není argument nijak přesvědčivý.

Jak Spectator připomíná, zákaz na reklamu tabákových výrobků v novinách a časopisech totiž platí v Británii už od poloviny 90. let, ale počet kuřáků, dospělých i dětí, v zemi stoupá. Navíc ti, kteří mají sklony k autoritářským zákazům podobného typu, by měli vzít v úvahu, že vládní iniciativa může mít zcela opačný efekt, pokud ji veřejnost bude považovat za příliš patronizující.

Stačí si jen vzpomenout, připomíná Spectatator, jak lidé ragovali na to, když jim bývalá ministryně zdravotnictví Virginia Bottomleyová radila, aby měli na jídelníčku nejméně tři brambory denně. Navíc se nedá věřit tomu, že protikuřácká kampaň je vedena čistě obavami o lidské zdraví.

Na levici je totiž spousta lidí, kterým nevadí samotný tabák, ale skutečnost, že kapitalisté na něm vydělávají. A nejen to, mnozí z těch, kteří tak halasně prosazují zákaz, jsou také odpůrci reklamního průmyslu.

Jak připomíná Spectator, téměř stovka ze stoupenců tohoto zákona nedávno v parlamentu navrhla, aby byly zakázány všechny reklamy v dětských televizních programech, včetně progamů na ovocné šťávy.

"Každy, kdo věří ve svobodné podnikání a kdo věří ve svobodu zadávat reklamu na legální výrobky, by se měl proti zákonu zakazují tabákovou reklamu se vší vehemencí postavit," uzavírá svůj úvodník Spectator.

Britské týdeníky:
Economist
Spectator