Hlavně nenápadně

Petr Dudek

Pracovní program Jana Kavana má dnes v Bruselu pokračovat schůzkami s představiteli Evropské komise Güntherem Verheugenem a Franzem Fischlerem.

V rámci přístupových jednání jako takových se Jan Kavan chystá diskutovat především o penězích. Mezi Unií a Prahou zbývá několik dosud neuzavřených kapitol, které mají upřesnit výši finančních částek, na něž bude mít Česká republika nárok, až se stane členským státem.

Nově vstupující země včetně Česka by měly od počátku přispívat do společné pokladny Unie relativně stejnou měrou jako staří členové. S ohledem na to odmítají kandidátské země nedávný návrh Evropské komise, aby příspěvky, které budou nově vstoupivší státy z Bruselu pobírat, byly ve vztahu k ostatním členům přechodně sníženy.

Hned v několika kandidátských zemích, Česko nevyjímaje, se blíží parlamentní volby. Žádný politik, ucházející se o mandát, si netroufne předstoupit před voliče s pozvánkou do klubu, v němž výdaje nejsou vyrovnány příjmy. Jakou formou toho chce česká politická reprezentace dosáhnout, není zatím rozhodnuto. Položek, které zůstávají ve hře, je ještě mnoho.

Čeští zemědělci žádají, aby měli od počátku nárok na stejnou výši přímých plateb z unijních zdrojů, jako mají francouzští, španělští či irští farmáři. Čeští političtí zástupci ale říkají, že nejde jen o přímé platby. Bude důležité, jaké produkční kvóty budou pro české rolníky stanoveny, kolik dostane Česká republika v příspěvcích na rozvoj venkova, a podobně.

To všechno musejí členské státy patnáctky teprve upřesnit a Česku stejně jako jiným kandidátským zemím v tuto chvíli nezbývá nic jiného, než čekat na společné stanovisko EU a připravovat argumenty proti případným diskriminačním ustanovením.

Na okraj debat o dlouhodobě plánovaných tématech může Jan Kavan v Bruselu velmi snadno dostat otázku týkající se oficiální české reakce na nedávný výrok maďarského premiéra Viktora Orbána, který vyzval Česko a spolu s ním i Slovensko, aby před vstupem do Unie vyškrtly ze své legislativy poválečné Benešovy dekrety. Praha, jak se dalo očekávat, odmítla.

V reakci na Orbánova slova opoziční Občanská demokratická strana dokonce navrhla, aby přístupová smlouva s Evropskou unií obsahovala klauzuli zaručující nezpochybnitelnost právních a majetkových poměrů v ČR. Jinými slovy, ODS chce, aby sama Unie spolugarantovala nedotknutelnost majetku, který kdysi patřil po válce odsunutým sudetským Němcům. V předvolebním období taková výzva jistě na voliče zapůsobí.

Jan Kavan odjížděl do Bruselu s opatrnějším stanoviskem. V žádné přístupové smlouvě, které současné členské státy s Unií uzavíraly, totiž podobné klauzule nejsou. Česko by nemělo na své problémy se sousedními státy tímto způsobem upozorňovat, domnívá se Kavan.

Orbánova slova zapůsobila v Praze i Bratislavě jako úder z nekrytého křídla a znovu oslabila proklamovanou vůli ke spolupráci visegrádské čtyřky. Přesto zástupci české politické exekutivy dávají přednost spíše řešení cestou dvoustranných jednání než robustní obraně s pomocí celé Evropské unie.