Kauza Jakubík

Michal Růžička

Václav Jakubík. Dvacet měsíců byl druhým mužem českého policejního sboru, aniž prošel bezpečnostní prověrkou. Desetkrát obdržel výjimku - a i když musel být vnímán jako nespolehlivý, podílel se na vedení českého policejního sboru. Nakonec v prosinci minulého roku osvědčení dostal - a pomalu se na něj začínalo zapomínat. Ale nezapomnělo.

V úterý se na veřejnosti zjevila se svým příběhem Jitka Šmídová. Členka správní rady NBÚ, která měla Jakubíkovu prověrku v popisu práce prohlásila v České televizi: "Moje závěrečné stanovisko znělo nevydat osvědčení pro stupeň utajení ´tajné´, protože pan Jakubík nesplňoval podmínky stanovené zákonem o ochraně utajovaných skutečností, nebyl bezpečnostně spolehlivý."

Poté, co paní Šmídová, podle vlastních slov, sepsala tento verdikt a předala jej nadřízeným, spis se prý vrátil zpět z ústním příkazem, že je třeba závěry změnit a že pan Jakubík musí prověrkou projít.

Znamená to, že vedení NBÚ Jakubíkovu prověrku zmanipulovalo?

NBÚ to pochopitelně odmítá, zvažuje, že na paní Šmídovou podá žalobu pro šíření poplašné zprávy a pro ohrožení utajované skutečnosti a argumentuje tím, že prověrka se uskutečnila podle zákona. Jenže: lze na konkrétní příběh odpovědět obecnými formulacemi? A lze vůbec otázku legality prověrky považovat za hlavní problém? Spíše nikoli.

Kauza Jakubíkovy prověrky má několik podstatných rovin.

První je rovina politická. Prověrka Václava Jakubíka možná byla legální, možná bylo legálních i deset výjimek, díky nimž policejní náměstek přežil ve funkci dvacet měsíců ve stavu "nedůvěryhodném". To musejí posoudit odborní právníci. Ale je to vše, co se dělo, politicky legitimní? Je důvěryhodné udržovat ve vysoké bezpečnostní funkci člověka s takovými potížemi? Vždyť není ani lidským, ani ústavním právem být za každou cenu náměstkem policejního prezidenta. Pan Jakubík si mohl starosti vyřešit v soukromí a nemusel být vystaven nařčení, že ohrožuje integritu českého policejního sboru.

Druhou je rovina mezinárodní. K čemu vedlo udržování neprověřeného Václava Jakubíka ve funkci, se ukázalo velmi dobře například po 11. září loňského roku. Pan Jakubík se, jako podle zákona bezpečnostně nedůvěryhodný muž, nemohl účastnit jednání Bezpečnostní rady státu. Ale problémy nastaly i v zahraničí. Náměstek českého policejního prezidenta musel v některých případech sedět za dveřmi, když se prověření lidé radili o spolupráci mezi Českou republikou a NATO. A teď si položme otázku - bude Václav Jakubík po tom všem, co se stalo, pro partnery ze zahraničí důvěryhodnou osobou? Bude ono razítko NBÚ stačit partnerům z NATO, aby ho najednou pozvali z chodby dovnitř? Mám o tom pochybnosti. Vždyť k těm nejproblematičtějším místům v Jakubíkově minulosti patří skutečnost, že založil firmu s prominentním komunistickým špionem Richardem Čemusem, který před rokem 1989 působil v centrále NATO.

A konečně za třetí. Jak to vlastně bylo? A jak je vůbec možné kontrolovat NBÚ? Není pochybné, že proti jeho verdiktu není odvolání?

Pokud čeští politici nechají tyto otázky zapadnout, bude Jakubíkova prověrka navždy zpochybněna.