Poryvy iracionality

Ondřej Štindl

Na seznamu laureátů ceny Bludný balvan za rok 2000 najdeme například muže, který objevil zhoubnou resenomii, mezi jejíž důsledky má patřit ledacos - od výskytu kůrovce v lesích po noční pomočování dospělých. Odolal několika pokusům o atentát i lukrativním nabídkám ze Spojených států a tajemných řídících center Evropské unie.

Jím vyvinutý přístroj - resenometr - si je možné koupit za dva tisíce sedm set korun. Ve srovnání s tím, jakým potížím se díky němu šťastný majitel může vyhnout, se jedná o naprosto směšnou sumu.

	Je snad až trochu podivné, že grémium, v němž zasedají renomovaní vědci, se zabývá hodnocením počinů těch, jejichž aktivity mohou být inspirovány třeba i duševní chorobou.

Je snad až trochu podivné, že grémium, v němž zasedají renomovaní vědci, se zabývá hodnocením počinů těch, kdo by se dobře uplatnili v nějaké povídce Marka Twaina nebo Jaroslava Haška, a jejichž aktivity mohou být inspirovány třeba i duševní chorobou.

Může to působit obdobně jako kdyby se olympijský vítěz Aleš Valenta začal vytahovat na člověka, který tráví život v upřímném přesvědčení, že na to, aby člověk mohl jezdit na lyžích, jimi musí nejdříve zatopit. Na druhou stranu Aleši Valentovi by se asi nestalo, že by se teorie jízdy na spálených lyžích těšila na veřejnosti větší popularitě než jeho pět vrutů.

Češi sami sebe nahlížejí jako národ založený velmi prakticky, to ovšem neznamená, že by nebyly schopni se nechat obalamutit kdejakou zhůvěřilostí. Je možné, že ta občas tak vychvalovaná česká praktičnost je praktická jen do určité míry - jako by se ta často až arogantně najevo dávaná víra jen v to, nač je možné si sáhnout, občas vyrovnávala nějakými nezvladatelnými poryvy iracionality.

Koneckonců, pokud je tím reprezentantem vyšší moci, ve které Češi nejčastěji věří, mimozemšťan, je na tom něco pozoruhodného. Mezi mimozemšťanem a dejme tomu hejkalem je ovšem rozdíl. Zatímco hejkal je plodem údajně pověrečné lidové představivosti, zrodila nejznámější postavy mimozemšťanů fantazie, která se honosí přívlastkem vědecká. Co do pošetilosti mezi nimi často není velký rozdíl.

	Možná, že současný nástup iracionality je jen reakcí na dřív tak rozšířenou víru v racionální pokrok, která také může zaslepovat stejně jako pověra.

Věda je často prezentována jako světlo, které zahání tmu pověr a předsudků. Jenomže i ta legenda o vědci - univerzálním světlonoši - má dost podstatné trhliny. Možná, že současný nástup iracionality je jen reakcí na dřív tak rozšířenou víru v racionální pokrok, která také může zaslepovat stejně jako pověra. Nepřiměřená očekávání, která publikum dříve vztahovala k vědcům, možná dnes zčásti přeneslo na výstřední pány s resonometrem.

Spolek vědecky a racionálně založených lidí, kteří chtějí proti novodobé iracionalitě bojovat, se jmenuje Sisyfos, což je podle legendy člověk, který do kopce valí balvan, jenž se těsně pod vrcholem skutálí zpátky a Sisyfos začíná znovu. Možná chtěli čeští skeptici volbou názvu naznačit, že svůj boj povedou dá a dál, i když ho není možné úplně vyhrát.

Název je to ovšem příhodný ještě z jednoho důvodu. Sisyfos si svůj úděl nevybral - byl jím ztrestán. Pokud čeští skeptici brali při volbě názvu svého spolku v úvahu i tuhle okolnost, je třeba smeknout před jejich schopností sebereflexe.