Vládní výjezdy za stranickými voliči

Adam Drda

Česká vláda včera podnikla další ze svých výjezdních zasedání: tentokrát členové kabinetu zavítali do Moravskoslezského kraje, konkrétně do Ostravy a mimo jiné tam schválili materiál, který má urychlit výstavbu dálnice do Polska. Cesty sociálně-demokratického kabinetu jsou často kritizovány, protože ministři podle některých komentátorů využívají státní prostředky a výhody, vyplývající z jejich funkcí, ke stranické předvolební kampani.

Vypadá to následovně: vláda ČSSD vyrazí na zasedání do některého z krajů, se zdůvodněním, že chce dát najevo zájem o daný region a přiblížit se lidu. Ministři cestují ve vládních limuzínách, případně putují zvláštním vlakem a auta za nimi jedou prázdná - v zájmu spravedlnosti třeba přiznat, že to se stalo jednou, stejně jako jednou letěl premiér Miloš Zeman na popisovanou akci helikoptérou.

V cílovém městě pak kabinet jedná a obvykle oznámí rozhodnutí o nějaké záležitosti, která se daného kraje týká a přinese mu výhodu. Pak ministři vyrazí s dobrými zprávami na stranické mítinky, které nemají s prací vlády nic společného, ale „shodou okolností" se konají poblíž - podle jedněch českých novin se zasedání původně plánovala na dva dny, aby šéfové resortů stihli těch mítinků absolvovat co nejvíc.

Z právního hlediska se nejedná o žádnou špatnost. Ministr je pořád ústavní činitel a taky je pořád stranický representant. Služební vůz smí dle zákona užívat libovolně, rozhodnutí o čemkoli smí oznamovat, kde se mu zachce. Využití státních peněz a výhod spojených s ústavní funkcí k propagaci strany mu tedy v případě výjezdních zasedání de facto nelze prokázat. Miloš Zeman to dobře ví, a říká, že "každá vláda od prvního dne své existence usiluje o přízeň voličů" - a na námitky žurnalistů odpovídá: "to byste mohli tvrdit, že každá vládní tiskovka.... je ....druh volební kampaně".

	Kdyby se Zemanova vláda zřekla výjezdních zasedání, nedostala by možná pár procent voličů, ale vnášela by do české politiky ne zcela běžnou slušnost ...

Sofista by asi Zemanovu efektní argumentaci ocenil, ale stejně má dost podstatné mezery. Za prvé je zjevný rozdíl, jestli se vláda rozhodne vyjíždět na zasedání do velkých měst dejme tomu v polovině funkčního období nebo pár měsíců před volbami. A za druhé je rozdíl v tom, jestli její členové presentují výsledky své práce v pražské Strakově akademii novinářům nebo na veřejných shromážděních, v době, kdy se každá strana snaží pochytat co nejvíc voličů.

Co je ale největší problém: demokratický politický souboj předpokládá rovná pravidla, počítá s tím, že i když zákon nemůže přesně předpokládat každou situaci, budou jednotliví „zápasníci" vybaveni smyslem pro fair play a nedovolí si používat zbraně, které ostatní protivníci nemají k dispozici. Na divokém západě by to znamenalo nestřílet po někom, kdo má v ruce jenom klacek. V boxu to znamená nenasazovat těžkou váhu proti váze muší.

Kdyby se Zemanova vláda zřekla výjezdních zasedání, nedostala by možná pár procent voličů, ale vnášela by do české politiky ne zcela běžnou slušnost, ukazovala by, že sociální demokraté dovedou myslet i v jiných kategoriích, než je prospěch, zisk a převaha. Koneckonců, vzhledem k jejich tradici by jim to mělo být vlastní.

Česká předvolební kampaň si nicméně příliš mnoho etických hranic neklade: Vždyť i předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus vyráží na oficiální návštěvy krajských hejtmanů a potom na místě absolvuje mítink nebo autogramiádu, které jsou v programu sněmovního sekretariátu označeny jako „diskuse s občany". Že by to všechno byl jeden z produktů opoziční smlouvy? Při pohledu na Koalici, která hraje českým dětem po celé zemi pohádky, to asi nelze vyloučit...