| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ![]()
Zelené vábení Michal Růžička V České republice dnes narukuje asi šest tisíc vojáků, kteří ani neobdrželi modrou knížku, ani nezvolili sice o půl roku delší, zato nevojenský, civilně prospěšný program. Zkrátka - nastupují do základní služby. Je to svým způsobem symbolické. Ve stejný den, tedy dnes, bude česká vláda jednat o novele zákona o vojácích z povolání. O té stejné novele, která v únoru neprošla sněmovnou, což rozzlobilo ministra obrany Tvrdíka natolik, že si v tisku stěžoval na politické partnery. Na podzim u pana prezidenta, psal, všichni tvrdili, že reforma armády je státní, nadstranickou prioritou. Jenže blížící se volby, domníval se tehdy ministr, srazily ruce hlasujících pod lavice. I této šarvátce je prý ale konec. Včera společně předstoupili před novináře ministr Jaroslav Tvrdík a šéf sněmovního branného výboru Petr Nečas, místopředseda ODS. A pravili: dohodli jsme se na kompromisu. Ten se týká především otázky armádních bytů - armáda nebude muset byty vlastnit, ale poskytne svým lidem pouze příspěvky na bydlení - náborového příspěvku, který se zvýší - a možnosti požádat o snížení hodnosti, což je důležité pro vojáky s nedostatečným vzděláním. Místo aby museli z armády odejít, sníží si hodnost na úroveň dosaženého vzdělání Místopředseda ODS Petr Nečas řekl včera novinářům, že jeho strana vládní novelu podpoří, a to znamená, že by mohla na přelomu dubna a května projít prvním čtením. Včerejší shoda ovšem neznamená, že pokud se týká armádní reformy, skončily stranické pře a předvolební sliby. Není to tak dávno, kdy se právě oba zmiňovaní muži střetli v podbízivých nabídkách mladým mužům: My zkrátíme základní vojenskou službu na devět měsíců, vyhlásil Petr Nečas. A my, přebil jej ministr Tvrdík, dokonce na šest. Ačkoliv by si to možná přáli, dnes rukujících branců se tato slovní přestřelka netýká. Za pár měsíců budou balit bramborové slupky do novin, v nichž debata bude pokračovat, byť v jiné podobě. Například ještě letos má armáda přijmout 2 000 profesionálních vojáků, v roce příštím 4 200. Ale do jaké armády vlastně vstoupí? Bude to armáda obranná, zaměřená na území České republiky? Anebo bude spíše expediční, jak naznačuje vládní zmocněnec pro reformu armády Jaroslav Škopek? A pokud profesionální armáda skutečně bude stavěna jako expediční, bude mít Česká republika finanční prostředky na dostatek misí, aby profesionály uspokojila? Neztratí oni profesionálové zájem, pokud delší čas neodjedou do misí, kde si vydělávají peníze na domy, byty, auta, či na cokoli, co je jim libo? A pokud snad pociťují naději na kratší službu vojenští nováčci roků příštích, o dalším případném zkrácení základní služby nebude zřejmě rozhodnuto ani ve chvíli, kdy dnešní rukující branci pojedou za rok domů. O tom totiž nemohou rozhodnout ani slibující Petr Nečas, ani slibující Jaroslav Tvrdík, a ani výsledky voleb. Rozhodne teprve odpověď na otázku, jaký má být vztah mezi profesionální a základní službou. Jaký má být vztah mezi profesionální armádou a obranou země. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||