Smlouvy o nákupu čtyřiadvaceti stíhaček JAS-39 Gripen, které vyrábí britsko-švédské konsorcium BAE Systems/Saab, včera odsouhlasila česká vláda. Armáda by měla první letadla dostat v roce 2004, ale věc má háček. Než se transakce uskuteční, musí Poslanecká sněmovna na svém zítřejším zasedání schválit vládní žádost o úvěr. Opozice přitom není nákupu letadel příliš nakloněna.
"Patří k tradici sociálně demokratické vlády nejdřív nakupovat a pak shánět peníze." Tak zní ironický, ale v případě nadzvukových stíhaček britsko-švédské provenience poměrně výstižný komentář šéfa ODS Václava Klause.
Letadla mají stát - zdůrazněme, že podle ministrů - zhruba 60 miliard korun, přičemž polovina tohoto obnosu má být placena z úvěru, pokud ho odsouhlasí Poslanecká sněmovna. Zbytek chce kabinet hradit z peněz, které získá prodejem státního podílu v Českém Telecomu. Vláda, která včera odsouhlasila smlouvy, nemá připravenu ani korunu.
Takový koncensus ale schází. ODS je radikálně proti, komunisté rovněž, Unie svobody váhá a pouze lidovci a ČSSD obchod podporují. Pokud tedy sněmovna vládě schválí úvěr, bude to těsné, a tudíž ne zcela věrohodné rozhodnutí.
Přesto by problém nebyl neřešitelný, kdyby mezi politickými stranami existovala ohledně nákupu supersoniků jasná shoda, kdyby drtivá většina politického spektra sdílela názor, že Česko nadzvuková letadla nezbytně potřebuje. Takový koncensus ale schází. ODS je radikálně proti, komunisté rovněž, Unie svobody váhá a pouze lidovci a ČSSD obchod podporují.
Pokud tedy sněmovna vládě schválí úvěr, bude to těsné, a tudíž ne zcela věrohodné rozhodnutí. ODS mluví o podezřelé "úpornosti", s níž se ČSSD snaží věc dotáhnout do konce, a vzhledem k nejasnostem kolem výběrového řízení nejsou tyhle poznámky tak úplně od věci. Zároveň se ODS snadno ocitne v podezření, že chce obchod zbrzdit jen proto, aby se ukázala jako spořivá partaj. Čas kampaně zkrátka není vhodný pro miliardové státní transakce…
Kabinet Miloše Zemana čelí kritikům dvojí argumentací. Za prvé říká - ústy ministra obrany - že třicetimiliardovou půjčku "možná vůbec nepoužije", protože "možná" bude patřičná hotovost k dispozici už v době prvních splátek. Jenomže to jsou jen a jen slova, jakési nezávazné chlácholení - všichni vědí, že příjmy z privatizace slouží k hašení různých aktuálních požárů, a existuje-li úvěr, žádná vláda se ho dobrovolně nevzdá.
Za druhé sociální demokraté tvrdí: Součástí smlouvy o nákupu letadel budou doprovodné zahraniční investice ve výši 82 miliard korun - tj. víc než sto procent vůči ceně zakázky. Skeptičtí analytici však upozorňují, že tzv. offsetové programy se při podobných akcích plní zpravidla částečně, třeba jen z dvaceti procent. Vláda je přitom - nebudou-li plněny - nedokáže vymáhat, jen v krajním případě může nezaplatit 10 procent z ceny letounů.
Ať už jsou výhrady proti nákupu stíhaček pravdivé nebo ne, vláda nemá čas, aby je do konce volebního období přesvědčivě vyvrátila.
A k těmto pochybám přistupují další. Nákup, výzbroj a provoz letadel, přijdou prý podle odborných analýz dohromady na astronomických sto šedesát miliard korun. Někteří experti přitom tvrdí, že pro potřeby NATO jsou letadla Gripen nevýhodná, že mají krátký dolet, jsou dosud ve vývoji a že kdyby se koupily běžně užívané americké stíhačky F-16, vyšlo by to chudý český stát daleko levněji. Z centrály NATO zazněl před časem neoficiální komentář, že Česko letadla aktuálně nepotřebuje a že by mělo peníze investovat do jiných oblastí armádní reformy.
Ať už jsou všechny ty výhrady pravdivé nebo ne, vláda nemá čas, aby je do konce volebního období přesvědčivě vyvrátila. Podle všeho tedy bude postupovat nesmlouvavě, spokojí se třeba s většinou jednoho hlasu, a jestli poslanci úvěr neschválí, pokusí se možná najít nějaké nové, "netradiční" řešení. Je ovšem velká otázka, zda je prozíravé činit tímto způsobem zásadní rozhodnutí, které by přinejmenším ovlivnilo finanční možnosti několika příštích kabinetů.
