ODS jde o hodně

Ondřej Štindl

Předvolební konference a mítink na pražském Václavském náměstí odstartovaly, jak představitelé občanských demokratů vícekrát oznámili, "horkou kampaň". Tu zmíněnou horkost měla možná podtrhnout i hudba v latinskoamerickém rytmu, která se nesla Václavským náměstím ještě předtím, než slavnostní fanfára oznámila nástup špiček ODS.

Jejich strana na předvolební konferenci představila nové heslo, zní "Vstříc k novému osudu". Ten slogan může vyprovokovat úvahy na téma jak může být osud nový, je-li to osud alespoň trochu toho jména hodný.

	ODS na předvolební konferenci představila nové heslo, zní "Vstříc k novému osudu". Ten slogan může vyprovokovat úvahy na téma jak může být osud nový, je-li to osud alespoň trochu toho jména hodný.

Na druhou stranu je nové heslo občanských demokratů v jednom ohledu docela přesné. Občanští demokraté oním novým osudem samozřejmě mají na mysli novou cestu, na níž se má Česká republika vydat poté, co ODS vyhraje volby a ujme se vlády - přičemž je dobré mít na paměti, že z prvního automaticky nevyplývá druhé.

Při vší skepsi k předvolební rétorice, která se po volbách většinou dočká značného zmírnění, by to jistě přineslo nějakou změnu - přinejmenším ve vztahu k Evropské unii.

Perspektiva "nového osudu" ovšem může vyvstat i tehdy, když volby nedopadnou podle představ občanských demokratů a jejich strana se do vlády nedostane. S novým osudem se v tomto případě totiž bude muset vyrovnat právě ODS.

Některé české deníky včera přinesly fotografii Václava Klause, kterak se na startu víkendového pochodu do Prčice převléká do trička se stranickým emblémem. Do půl těla vysvlečený, na ježka ostříhaný předseda v černých brýlích na snímcích vypadá trochu jako rocková hvězda - sice stárnoucí, ale stále v záviděníhodné formě.

Stejně tak i včerejší konference a mítink působily velmi sebevědomým dojmem - ODS tyto akce umí tradičně dobře organizovat. Dámy a pánové si na své často nákladně vyhlížející obleky ochotně umisťovali samolepku s nápisem "Volím ODS". Cestu na mítink účastníkům zpestřovalo hned několik kapel tradičního jazzu, k velké potěše na Václavském náměstí se pohybujících bezdomovců se na mítinku rozdávaly párky a šašlik.

	Sebevědomé úsměvy však nemohou zakrýt skutečnost, že jak pro ODS v té podobě, jak ji znají čeští voliči, i pro špičkové stranické představitele, jsou nadcházející volby boj takřka existenční.

Sebevědomé úsměvy však nemohou zakrýt skutečnost, že jak pro ODS v té podobě, jak ji znají čeští voliči, i pro špičkové stranické představitele, jsou nadcházející volby boj takřka existenční. Pro Václava Klause velmi pravděpodobně představují poslední příležitost zasednout do křesla předsedy vlády.

Je těžké si představit, že by vedl stranu po další čtyři roky, pokud by během nich měla být údělem ODS žádnou opoziční smlouvou neoslazená opozice. A ODS bez Klause rovná se ODS dramatickým způsobem proměněná. Snad žádná jiná česká politická strana totiž tolik nesplývá s postavou svého vůdce, žádná jiná také neměla po roce 1989 jen jednoho.

Václav Klaus dal občanským demokratům tvář ve všech smyslech toho slova, Klausův portrét také stranu symbolizuje a svým způsobem i vyjadřuje. Jaký "nový osud" by ODS potkal, kdyby tuto svou tvář ztratila?

Nejistota ohledně odpovědi na tuto otázku představuje jeden z mnoha paradoxů téhle strany, která zdůrazňuje svobodného a nezávislého jedince a světu ukazuje především tvář svého vůdce.