Nova pod dekou

Adam Drda

Představte si smečku psů, která je přikryta dekou. Když se ti psi začnou rvát, deka se začne hýbat, ale dokud zpod ní nevypadne jedno pokousané a poražené zvíře, netušíte, kteří psi se spojili, který z nich vítězí a který prohrává. Zhruba takhle vystihl události v televizi Nova mediální analytik Milan Šmíd a nutno říct, že příměr sedí.

	Boj o Novu je bojem o stroj na peníze, konkrétně čtyři miliardy korun ročně. Tomu odpovídá urputnost zápasu. I kdyby teď Železný bitvu s Rozehnalem vyhrál, je jen otázka času, kdy nastane nějaký další konflikt.

Každý z aktérů sporu sleduje vlastní zájem, který většinou nepřiznává, a podobně tutlá svou strategii. To, co se dostane ven, ať už od Aleše Rozehnala nebo Vladimíra Železného, jsou informace principielně nespolehlivé, protože nikdy nevíte a nemůžete si ověřit, co je pravda, co polopravda a co účelová lež.

Stačí sledovat sebejistotu obou pánů: Rozehnal prohlašuje Železného za mrtvého muže a tvrdí o něm, že jedná protiprávně. Železný stejně neochvějně ujišťuje diváky, že Rozehnal, druhdy jeho nejbližší spolupracovník, udělal nejhorší rozhodnutí svého života.

Šance obou pánů se přitom odvozují od loajality několika partnerů, přičemž zkušenost dokládá, že jakékoli spojenectví v Nově je vachrlaté a poměr sil se může kdykoli změnit.

Co se tedy dá o sporu říct s jakou takous jistotou? Především, že boj o Novu je bojem o stroj na peníze, konkrétně čtyři miliardy korun ročně. Tomu odpovídá urputnost zápasu. I kdyby teď Železný bitvu s Rozehnalem vyhrál, je jen otázka času, kdy nastane nějaký další konflikt.

Ředitel se, jak známo, před časem ve zlém a na první pohled nepříliš poctivě rozešel s původními americkými partnery. Rozchod nezvládl, přišel o podstatnou část majetku i vlivu, má nepřetržitě vážné právní problémy a čím dál častěji se objevují inoformace, podle nichž bude v Nově pouze do té doby, dokud ho budou moci majitelé využívat.

Vlastnická struktura televize ovšem není příliš průhledná a neustále se spekuluje, kdo vlastně za Novou stojí, přičemž nejasnosti podporuje spletitá síť různých úvěrů a závazků.

	Vlastnická struktura televize ovšem není příliš průhledná a neustále se spekuluje, kdo vlastně za Novou stojí, přičemž nejasnosti podporuje spletitá síť různých úvěrů a závazků.

Týdeník Euro nedávno otiskl článek, podle něhož ve struktuře televize roste odpor proti počínání podnikatele Jiřího Šmejce, který kontroluje servisní organizaci Novy Českou produkční 2000, usiluje o ovládnutí držitele licence CET 21 a údajně z televize vyvádí peníze do jiných aktivit.

To tvrdí i Rozehnal, který v rozhovoru pro poslední číslo časopisu Respekt mimo jiné prohlašuje: "Ne všechny peníze, které Nova vygeneruje, jdou zase do ní... Mohlo dojít k transakcím, které by ji výrazně poškodily".

Ať už aktuální krize skončí jakkoli, možno konstatovat dvě věci. Za prvé kvůli pádu opoziční smlouvy a neúspěchu ODS ve volbách přišel zřejmě Vladimír Železný o významné politické zastání. To naznačuje, že jeho potíže budou narůstat a že v Nově dojde k podstatným změnám.

A za druhé - ačkoli je komerční televize soukromý podnik, všechny vyspělé státy z dobrých důvodů pečlivě kontrolují, kdo takovou firmu, respektive její licenci, ovládá. České republice se kontrola mírně řečeno vymyká z rukou.