Špatný thriller

Ondřej Štindl

Pokud by někomu stál příběh současného boje o televizi Nova za zfilmování, zmíněná stanice by to dílo asi neuvedla. Ta story totiž nesplňuje ani minimální kritéria úspěšné vysílatelnosti na komerční televizi.

	Současný spor o Novu ovšem kromě divácké srozumitelnosti postrádá ještě jeden podstatný atribut - kladného hrdinu.

Za prvé je to příběh až nesnesitelně komplikovaný, diváka zatěžující množstvím zápletek, podzápletek a dalších odboček.

Jako dobrý příklad poslouží včerejší vývoj, kdy minoritní vlastníci společnosti CET 21, sdružení ve firmě Vilja oznámili, že firma už jim nepatří, jakkoli se z pozice vlastníků účastnili předchozích jednání, že patří někomu jinému, oni však nemohou říci komu.

Finančník Jiří Šmejc v reakci na to prohlásil, že bývalí vlastníci Vilji porušili smlouvu, protože v případě, že chtěli prodat akcie, měli je podle opční smlouvy prodat jemu. Dostalo se mu odpovědi v tom smyslu, že opční smlouvu porušil on a lidé z Vilji proto měli právo akcie prodat, a že Šmejc o celé transakci věděl.

Před nezúčastněným pozorovatelem tak vyvstává obraz jakéhosi chumlu právnických osob, zkroucených do rozličných avšak krajně nepřirozených poloh a držících jedna druhou pod krkem v napjatém očekávání, kdo se vzdá nejdřív.

Divák Novy, zvyklý na příběhy o dost přehlednější by ze sledování podobného právnického thrilleru po chvíli dostal migrénu. Fanoušek kultovního Lynchova seriálu Twin Peaks - momentálně reprízovaného na ČT 2 - by si zopakoval základní poučku "sovy nejsou tím, čím se zdají být" a přepnul na jiný program.

Současný spor o Novu ovšem kromě divácké srozumitelnosti postrádá ještě jeden podstatný atribut - kladného hrdinu. Vladimír Železný - jakkoli se jako takový prezentuje - jím může být jen těžko. Jeho přístup k placení vlastních dluhů, svérázné pojetí obchodního partnerství a ochota využívat ve svůj prospěch manipulace publikem v jeho sobotní televizní one man show, jej pro tuto roli diskvalifikují.

	Spojenectví vzniklá z důvodů ryze účelových nepřežijí okamžik objevení se jiných možností, slibujících naplnit ten účel do ještě vyšší míry.

Podobně se ani o Aleši Rozehnalovi, někdejším Železného právníkovi nedá říci, že by se v současném sporu choval jako muž se srdcem kovboje. Obrátil se proti svému bývalému klientovi, využívaje přitom toho, co nabyl právě díky tomu vztahu klient - právník.

I z té pro laika těžko proniknutelné právní změti, kterou spor o Novu momentálně představuje, se ale dá vyvodit jisté poučení. Vzhledem k rostoucímu tlaku bank, který ohrožuje společný zdroj možného zisku pro všechny soupeřící strany - televizi Nova, budou aktéři muset přijít s nějakým řešením, přičemž i otevřeně vyhlášená nedohoda je v současné situaci únosnější než nynější zmatek.

Navíc jako východisko ze současné krize se jeví prodej stanice zahraničnímu investorovi, který je ovšem nemožný v okamžiku, kdy není jasná vlastnická struktura Novy.

Pak je tu ještě poučení druhé, nijak zvlášť originální, za přípomínku však stojící. Spojenectví vzniklá z důvodů ryze účelových nepřežijí okamžik objevení se jiných možností, slibujících naplnit ten účel do ještě vyšší míry.