| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ![]()
Protijaderné zájmy
Loni na podzim si český premiér Miloš Zeman od svého rakouského protějška Wolfganga Schüssela v Bruselu vymohl rakouské "ano" Temelínu. Za bezpečnostní úpravy na jaderné elektrárně Temelín Rakousko přestalo blokovat takzvanou energetickou kapitolu v jednáních o vstupu do Evropské unie. Při sestavováním nové české vlády ale z Rakouska opět zaznívají z vlády hlasy, které žádají znovu otevřít téma Temelín. Naposledy včera tento požadavek vznesl ministr životního prostředí Wilhelm Molterer.
Zpráva, která chce předjímat lepší rakousko-českou budoucnost, ale daleko spíš prozrazuje, jak mizerné jsou vzájemné vztahy v současnosti. Hlavní příčína zůstává tatáž: jaderná elektrárna Temelín. Rakouská vláda je sice vázána ujednáním, které už před více než půl rokem dojednal premiér Schüssel s českým premiérem Zemanem a ze kterého implicitně vyplývá závazek problém Temelín neotevírat, parlament ve Vídni přesto dál vážně diskutuje o takzvané nulové variantě, tedy že by se Temelín zastavil. Ve středu by měl o takové rezoluci hlasovat. Ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová hned po českých volbách řekla, že se Vídeň na Temelín znovu přeptá nové české vlády. To zopakoval i ministr životního prostředí Wilhelm Molterer včera v rozhovoru pro deník Neue Kronen Zeitung, kde se navíc obul i do evropské komisařky Loyoly de Palaciové za to, že v atomu vidí budoucnost. Komisařka ale ví, o čem mluví: nové jaderné elektrárny staví Finsko, přemýšlí o tom Británie a i Německo, které před dvěma roky s velkou pompou vystoupilo z jaderného programu, se k němu po podzimních volbách pravděpodobně znovu vrátí. Ať totiž kancléřem bude konzervativec Stoiber nebo dosavadní kancléř a sociální demokrat Schröder, Zelené asi nahradí liberálové a ti jsou pro atom. Ve Vídni prostě vědí, že žádná myslitelná česká vláda Temelín neodstaví a že ji k tomu nebude také nikdo jiný nutit. Proč tedy pokračuje ten tlak? Přítomnost populistických Svobodných ve vládě znamená, že v zemi mají - řečeno s jen malou nadsázkou - prakticky permanentně před mimořádnými volbami. A ukázat protijadernou zásadovost se v Rakousku pořád vyplatí. S tím, jak se blíží rozšiřování Evropské unie, ale začíná jít o víc. V podstatě všechny rakouské politické strany - protože všechny na vládu naléhají, aby tak či onak Temelín nepouštěla z agendy - se dostávají do podezření, že by jim odložení rozšíření Unie zas tak nevadilo.
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||