BBCi Home PageBBC World NewsBBC SportBBC World ServiceBBC WeatherBBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
 Zprávy: ČR
pondělí 7. října 2002, 10:06 SEČ
Analýza: Stále žhavé dekrety



Adam Drda

Český velvyslanec v Rakousku Jiří Gruša očekává, že Česká republika zaujme stanovisko k "tragickým historickým událostem" spjatými s tzv. Benešovými dekrety.

Gruša, který tento názor prezentuje mimo jiné v dnešním vydání rakouského týdeníku Profil, se domnívá, že nedávný posudek německého právníka Jochena Froweina pro Evropský parlament ukázal, že s dekrety "není spjat žádný právní problém, nýbrž problém morální."

 Na místě tedy není triumfální radostné plácání se po zádech, ale spíš přemýšlení nad tím, co dělat, aby se mezi Českou republikou na jedné a Německem a Rakouskem na druhé straně dospělo k normálním vztahům. 
Česká strana by svůj postoj k dekretům měla podle něj vyjádřit po volbách do dolní komory rakouského parlamentu, které jsou plánovány na 24. listopadu.

Je to už taková tradice: kdykoli padne nějaké vyjádření od vysoce postaveného zahraničního politika, či je přijat a zveřejněn nadnárodní dokument, vztahující se k poválečné česko-německé minulosti a konstatující, že tzv. Benešovy dekrety se nemají projednávat na evropské úrovni, začnou tuzemští politici většinou jásat.

Říkají, že se potvrdilo dlouhodobé české stanovisko, že věc byla s definitivní platností uzavřena a uzamčena. Během krátké doby se pak pokaždé ukáže, že to není pravda, protože ti, kdo s uzavřením nesouhlasí, se stejně nepřestanou ozývat.

A proč by také měli mlčet? Žádná smlouva či expertíza přijatá třetími osobami přece nemůže kritikovi zavřít pusu, jestliže ho nepřesvědčí, že se mýlil, což se u morálního problému s historickým pozadím provádí dost těžko.

Před pár dny byl takto zveřejněn rozbor pořízený na žádost Evropského parlamentu, z něhož vyplynulo, že Benešovy dekrety nejsou z právního hlediska překážkou pro český vstup do Evropské unie. Pro Českou republiku je to jedna ze zpráv potvrzujících to, co už drahnou dobu říkaly desítky právníků a evropských politiků, kteří drtivě převažovali nad zastánci opačného názoru.

Ta zpráva je snad dobrá v tom, že české vyjednavače a politiky nečekají nekonečné hodiny jednání a složitého hledání východiska ještě před integrací a že celou českou politickou obec nečeká brzké vzepětí nacionalistických emocí, jež by mohlo vyústit v odmítnutí vstupu do unie v referendu.

Věcně vzato se ale na probému nic nezměnilo: Česká republika má v právním řádu stále zabudovány normy, které jsou sice kulantně označovány za "vyhaslé", ale zároveň jsou také mravně pochybné, odporují lidskosti a mohou urážet tisíce lidí.

Na místě tedy není triumfální radostné plácání se po zádech, ale spíš přemýšlení nad tím, co dělat, aby se mezi Českou republikou na jedné a Německem a Rakouskem na druhé straně dospělo k normálním vztahům.

Český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša si myslí - a říká to nejen v rozhovoru pro Profil, ale vyjádřil se v tom smyslu už v pátek pro televizi ORF - že na české straně stále existuje otevřený prostor pro "morální úvahu" a "morální závazek". Gruša tedy žádá přesně o to, co dělá sousedské vztahy dobrými, totiž vstřícnost a schopnost nahlédnout vlastní nedostatky, byť k tomu Česko formálně nikdo nenutí.

V této souvislosti stojí za bůhvíkolikáté připomenutí, že jde také problém vnitročeský: žádná národní společnost dost dobře nemůže být hrdá na to, hájí-li z jakýchsi podivných a pořádně nikdy nevysvětlených důvodů právní předpisy, patřící do období evropských totalit.

Na Grušova slova už přišla odpověď. Místopředseda ODS Jan Zahradil prohlásil: "Já absolutně nechápu, proč bychom teď měli ukazovat nějaké další známky jakéhosi pocitu kolektivní viny". A místopředseda komunistů Miroslav Ransdorf to doplnil pěknou výzvou k odhalení škůdce: musíme si prý dlouhodobě klást otázku, čí je vlastně Gruša velvyslanec a zda náhodou nehájí spíš zájmy Německa a Rakouska.

Vzhledem k tomu, že postoj ministra zahraničí Cyrila Svobody není o moc vstřícnější, zdá se, že Gruša je přílišný optimista. Z dotázaných politiků ho částečně a trochu překvapivě podpořil jen předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny, sociální demokrat Vladimír Laštůvka, který se domnívá, že nastal čas "k pozitivnímu gestu z české strany".
Další informace:
 
 
4. října 2002
Analýza: Deštník i pro Čechy
3. října 2002
Analýza: Návrat prodavačky Anny
2. října 2002
Analýza: Silná stáj sociální demokracie
1. října 2002
Analýza: Inflace masových vrahů
30. září 2002
Analýza: Zametání překážek do EU
Zprávy BBC:
 
 
ČEZ sníží cenu elektřiny pro domácnosti
Policie znovu otevře případy sebevražd
OSN pokárala ČR za diskriminaci Romů
Stávka podle odborů úspěšná
Jednání o finanční reformě
Schůzka k návrhu evropské ústavy
Špidla proti Centru pro vyhánění
Zemřel Pavel Tigrid
Cena GLOBArt pro Havla
ČR řeší demografické problémy
Změny provozu hraničních přechodů
Petice za Nové Heřminovy
Požár v klášteře v Kladrubech
Hejtmani žádají rezignaci Součkové
Ministrem spravedlnosti bude navržen Čermák
Klaus jmenoval Lastoveckou
15 zraněných po srážce vlaku s nákladním autem
Schůzka Sobotka-Hojdar
Ombudsman kritizuje dálnici D8
Lékaři chtějí společný protest
 
Akciové trhy:  00:50 GMT
FTSE6406.80-11.00
Dow Jones12525.7-48.11
Nasdaq2467.70-9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
redakce@bbc.co.uk
 
 
 
BBC Copyright Nahoru ^^BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc 
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK