Válka v roce 1971

Vztahy mezi Indií a Pákistánem se znovu zhoršily po vypuknutí občanské války v Pákistánu, kdy západopákistánská armáda zasahovala proti východním Pákistáncům požadujícím autonomii a později nezávislost.

V důsledku bojů uprchlo podle odhadů 10 milionů východopákistánských civilistů do Indie.

V prosinci Indie vstoupila do Východního Pákistánu na pomoc tamnímu obyvatelstvu. Pákistánská armáda kapitulovala u Dháky a jejích více než 90 tisíc vojáků se stalo indickými válečnými zajatci.

Ve Východním Pákistánu byl 6. prosince 1971 vyhlášen nezávislý stát Bangladéš.

Napětí v oblasti se snížilo po podpisu dohody v Šimle roku 1972 a poté, co Pákistán v roce 1974 uznal Bangladéš. Dohoda ze Šimly obě strany zavazovala k řešení sporných otázek prostřednictvím bilaterální spolupráce a vytvořením pracovních skupin.

Pokud jde o Džammú a Kašmír, obě země souhlasily s návrhem, že budou respektovat linii příměří, která byla přejmenována na linii kontroly, a to "bez předsudků vůči uznávaným pozicím každé strany".

Roku 1974 uzavřela vláda státu Kašmír s indickou vládou dohodu, která potvrzovala statut Kašmíru jako "správní jednotky Indické republiky". Pákistán tuto dohodu odmítl.