Důsledkem sebevražedných útoků na Spojené státy z 11. září 2001 bylo obnovení přátelských vztahů mezi Pákistánem a Západem. Pákistán přislíbil, že bude spolupracovat v kampani proti bin Ládinově síti Al-Káida a talibanským vládcům v Afghánistánu.

Napětí podél linie kontroly přetrvávalo. V říjnu vypukly nejhorší boje za poslední více než rok, když Indie, která stále odsuzovala Pákistán za přeshraniční terorismus, začala ostřelovat pákistánské vojenské pozice.

V říjnu byl spáchán krvavý útok na kašmírské shromáždění ve Šrínagaru, při kterém zahynulo 38 lidí. Po útoku vyzval první ministr v Indií spravovaném Kašmíru Farúk Abdulláh vládu v Dillí, aby podnikla vojenskou ofenzivu proti výcvikovým táborům militantů na druhé straně hranic s Pákistánem.

13. prosince zaútočili kašmírští militanti na indický parlament v Dillí. Za útok, který si vyžádal 14 lidských životů, nesou podle Indie odpovědnost militanti podporovaní Pákistánem. Důsledkem bylo dramatické shromažďování jednotek podél hranice mezi Indií a Pákistánem, přestřelky a obavy z další eskalace konfliktu.

V lednu 2002 pronesl prezident Mušaráf klíčový projev, v němž se zavázal, že Pákistán nedovolí teroristům operovat z jeho půdy. Parvíz Mušaráf také znovu apeloval na indickou vládu, aby se snažila řešit otázku Džammú a Kašmíru prostřednictvím dialogu.

Indie prohlásila, že počká, zda po slovech pákistánského prezidenta budou následovat i činy.