V průběhu 90. let dramaticky eskalovaly závody ve zbrojení mezi oběma rivaly.

V květnu 1998 provedla Indie v poušti státu Radžastán poblíž hranic s Pákistánem podzemní jaderné zkoušky. Pákistán zareagoval šesti testy provedenými v Balúčistánu.

Ve stejném roce Pákistán zkoušel svou raketu Ghaurí, která má nejdelší dolet (1500 km) a je pojmenována po muslimském bojovníkovi, který ve 12. století dobyl část Indie.

Obě strany byly kvůli zkouškám ostře kritizovány mezinárodním společenstvím, které se obávalo rostoucí hrozby jaderné konfrontace.

Spojené státy zavedly proti oběma zemím sankce a zmrazily pomoc, půjčky a obchodní výměnu v hodnotě více než 20 miliard dolarů. Japonsko zablokovalo půjčky ve výši asi 1 miliardy dolarů.

Podobná opatření přijalo i několik evropských zemí a vlády zemí G8 uvalily zákaz na půjčky Indii a Pákistánu s výjimkou humanitární pomoci.

Rada bezpečnosti OSN Indii a Pákistán odsoudila za provedení jaderných zkoušek a vyzvala obě země k ukončení veškerých programů jaderného zbrojení.

Vztahy mezi Indií a Pákistánem se znovu zlepšily v únoru 1999, kdy indický premiér Atál Bihárí Vádžpéjí navštívil Pákistán a setkal se s pákistánským ministerským předsedou Nawázem Šarífem.

Oba představitelé podepsali tzv. Láhaurskou smlouvu, v níž se znovu zavázali k "vyvinutí intenzivnějšího úsilí o řešení všech otázek, včetně otázky Džammú a Kašmíru".

Indie odpálila své první jaderné zařízení roku 1974. A v roce 1989 Pákistán oznámil, že provedl úspěšný test své první střely dlouhého doletu Hatf-1 a Hatf-2.

V roce 1992 Pákistán zveřejnil informaci, podle níž získal vědecké know-how pro výrobu jaderné pumy.